The boy next door

#3.kapitola

Zase mě probudil ten šíleně nepříjemný zvuk budíku. A jako pokaždé se z postele hrabu dlouho. Jsem celá rozlámaná, ale to není novinka. Jdu do koupelny a tam si opláchnu obličej. Pomalu se vláčím po schodech dolů do kuchyně.

Dnes jdu do práce déle než obvykle, protože je pátek, takže se mohu v klidu nasnídat. Asi nechápete proč vstávám normálně v 7:00 a do práce jdu déle. No to je prosté, jen jsem zvyklá tak vstávat a raději si vychutnám snídani, to skvělé coffee a nebudu muset nikam chvátat.

K snídani si dám to, co každé ráno a to: coffee, sklenici vody a ovoce. V klidu se nasnídám, pak jdu vykonat každodenní hygienu a nakonec si jdu obléct mnou připravený outfit (viz. média). Zkontroluji jestli mám vše v kabelce a pak se jen obuji, zamknu a mohu vyrazit do práce.

Přijela jsem do salónu, všechno jsem si připravila a zapnula rádio. Poslouchám písničky a najednou tam začala hrát píseň od Abby- Dancing Queen. Začala jsem si zpívat a tancovat. Najednou do salónu někdo vešel. Nechtěla jsem se otočit, protože jsem se cítila strašně trapně. Dnes měl totiž přijít nebo zavolat ten Honza, ale měla jsem štěstí, byl to Maty, můj nejlepší kamarád. Přijel mě pozdravit a já jsem ho ostříhala, kdy už byl.

Chvíli jsme si povídali, ale pak mi zazvonil telefon. "Kadeřnický salón Dancing scissor, u telefonu Eva Expel, jak vám mohu pomoci?" "Dobrý den, tady Jan Macák, chtěl bych se s vámi domluvit na to ostříhání." "O jistě, jen chvilku vydržte, podívám se do diáře, kdy mám čas. A ještě bych se chtěla zeptat, kdy se to bude hodit vám?" "Dobře. Já mohu kdykoliv." "Ehmm.. Takže třeba ve středu?" "Dobře, počítám s tím, děkuji, na shledanou." "Na shledanou." Dovolala jsem, rozloučila se s Matym a čekala na další zákazníky, kteří se na dnešek objednali.

Den utekl jako voda a já už se zase válím doma navečeřená, vykoupaná, v pyžamu a připravená studovat tetiny složky. Strašně moc mě to baví.. Samozřejmě ironie.. Nevím v kolik hodin jsem skončila, ale byla jsem tak unavená, že jsem se sotva došourala do postele a v tu ránu usnula.

*SEN*

Vyšla jsem před dům a tam už na mě čekal Honza. Slušelo mu to. Hodně mu to slušelo.. 'Ale, na co myslíš sakra?' okřikl mě můj hlas. 'Nedělej, že to není pravda..' řekl mi ten otravnej hlas, který mě otravuje už 18 let.. 'No možná se mi líbil dřív, ale teď už ne.. Možná.. Nesmím si ho pustit k tělu..' "Dobrý den." řekl mi. "Dobrý den." Přišlo mi trochu divné, že mi vyká, když už jsem mu do telefonu řekla, ať mi tyká, ale tak fajn. "Tak pokud vás mohu poprosit, tak bychom šli dovnitř." "Ano jistě." odpověděl. Viděla jsem na něm, že o něčem usilovně přemýšlí, ale nic jsem neřekla. Odemkla a otevřela jsem dveře toho domu. A poukázala jsem mu, že má vejít. Vešel a najednou se na něj převrhnul kýbl s vodou. 'Sakra kde se tu vzal?' "Dopr..le co to je!?" "Já se moc omlouvám, vůbec nevím, jak se to tu vzalo. Pojďte půjčím vám ručník." Radši neřekl nic, protože by to nebylo nic příjemného. Naštěstí měl v autě oblečení na převléknutí, takže to není tak hrozné. Odvedla jsem ho do koupelny, aby se mohl převléct. Tam jsem otevřela skříňku, ve které jsou ručníky a vzala první, který jsem nahmatala. Podala jsem mu ho, znovu se omluvila a nechala ho, aby se osušil a převlékl. Ale ne, co se zase děje? Slyším křik, tak to není dobré. 'To je sakra blbý.' "Ehmm.. Co se děje? Chcete nějak pomoct?" "Ne, děkuji, vy jste pomohla myslím už dost." řekl ironicky a mě to zamrzelo. "Fajn, tak si dělejte, co chcete." řekla jsem hnusně a odešla dolů do kuchyně napustit si vodu, abych se uklidnila.

*KONEC SNU*

Probudila jsem se z mého snu.. a mám takový pocit, že se ještě něco solidně pos**e..

Čauký XD <3

Dnes u možná o něco lepší část.. Doufám, že vás to zatím baví a já už se těším, až se to pořádně rozjede. Děkuji za jakékoliv ohlasy. Mohu vám prozradit, že už mám připravený další příběh, který se vám, doufám, bude líbit, a který vydám nejspíš někdy teď, sice nevím jak budu oba stíhat, ale doufám, že ano. Mám vás ráda.

XD <3 MARKÉT XD <3