#1. kapitola

49 3 0
                                    

Zase, tak jako každý den, mi zvoní budík. Je 7:00 a já se pomalu hrabu z vyhřáté postele a jdu směr koupelna. Vejdu a když se uvidím v zrcadle, tak se pořád divím, že za ty tři roky ještě neprasklo. Opláchnu si obličej a jdu do kuchyně, kde si uvařím coffee s mlékem bez cukru, k tomu si vezmu sklenici vody a nějaké ovoce. Moc nesnídám, a tak si vždy dám jen něco malého. Když dosnídám, tak se jdu upravit a obléct. Učešu si vlasy a sepnu je do vysokého culíku, řasy přetřu řasenkou a rty růžovou rtěnkou. Na sebe si vezmu bílé džíny, růžovou halenku a černou koženkovou bundu. Popadnu kabelku a ještě zkontroluji, jestli mám vůbec všechno a pak si jen obuju své černé boty značky Vans a mohu vyrazit.

Nasednu do auta, ano mám překvapivě řidičák, a jedu ke své tetě do její kanceláře, dnes mi chce říct něco důležitého.

Asi bych se možná mohla představit. Jmenuji se Eva, je mi 18 let a bydlím v domě, který mi zařídila teta. Teta pronajímá domy a jeden je hned vedle toho mého, který mi i koupila. Letos jsem tam třetím rokem a za pár týdnu už to bude čtvrtý rok. Jsem vyučená kadeřnice a mám svůj salón. Ale teď už dost o mně, protože jsem dorazila před vysokou budovu, kde má teta kancelář.

"Dobrý den Slečno Evo, jdete za tetou?" "Dobrý den Luiso, ano." "Dobře, oznámím jí, že jste přišla." Luisa je paní na recepci, kterou znám od svých 14 let. Je jí 40 a je velmi milá a laskavá. Možná se divíte, proč jí tykám a ona mně vyká..? Když jsem ji poznala, tak si mě oblíbila a i já ji. Dovolila mi tykat jí a já to přijala. Jenže když jsem jí na oplátku řekla, ať mi tyká taky, tak s tím nesouhlasila. Vždy jsem jí říkala ať mi tyká taky, ale vždy mne odbije, že je to neslušné apod. Stejně to ale pořád zkouším.

Jdu k výtahu, přivolám si ho a když jsem vevnitř, tak zmáčknu číslo 9. Výtah mě doveze nahoru a tak se vydám ke kanceláři mé tetky. Zaklepu a vejdu dovnitř, protože vím, že už mě teta čeká. "Ahoj Evi." "Ahoj teto, tak co jsi se mnou chtěla probrat?" "Za týden odletím na služební cestu a vrátím se za 6 měsíců a od tebe bych potřebovala, aby ses postarala o ty domy, co pronajímám, uklidila tam a občas to tam zkontrolovala. A v případě nějakých zájemců s nimi vyřešila okolnosti. Tady ti dám nějaké složky, které k tomu budeš potřebovat a kdyby něco, tak mi zavoláš." "Dobře to snad zvládnu." "Určitě to zvládneš, jen ještě jedna věc tu je. Dva dny po tom co odletím, má přijít jeden nájemník, podívat se na ten dům, který je vedle tvého. Je mu 20 let a prý natáčí na YouTube. Nejspíš ho znáš, jmenuje se Jan Macák." "Tak to je v pr..li", řekla jsem si pro sebe. "Jo dobře teto já to nějak zvládnu, ale teď už musím jít. Tak papapa." "Děkuju, jsi moc zlatá. Kdyby něco volej. Pa." "Jasně, pa." Tak tohle bude ještě zajímavý..

Čauký XD <3

Doufám, že vás první část tohoto příběhu zaujala a berte, prosím, v potaz to, že je to můj první takhle zveřejněný příběh a asi není úplně skvělý. Ale psát mě moc baví, takže se chci s vámi podělit o své myšlenky a další příběhy.

XD <3 MARKÉT <3 XD

The boy next doorKde žijí příběhy. Začni objevovat