6. kapitola

19 1 0
                                    

Pohled Honzy:

Po tom co mi to řekla, jsem byl překvapen a zároveň pobaven. Nečekal jsem to od ní. Přemýšlím, že se pokusím vymyslet, jak jí mám její úder vrátit. Pokroutil jsem nad tím hlavou a zašel do domu. A protože jsem chtěl zahnat nudu, zavolal jsem klukům, Tomášovi a Radymu, ať přijedou, že budeme hrát hry a dělat takové ty typické klučičí věci.

Když už kluci přijeli, tak jsme dostali chuť na pizzu, takže jsem je objednal. Zanedlouho slyším od vedle nějaké hlasy, co zpívají.
Bylo to dost dobrý. A když jsem šel platit tu pizzu, z vedlejšího domu vyšla i Evča a šla platit taky. Měl jsem 4 krabice a k mému překvapení měla Evča 3 krabice. 'To jich sní sama tolik?' Chtěl jsem se zeptat, ale pak jsem si uvědomil, že doma není sama.

S klukama jsme hráli hry na PlayStationu a najednou slyšíme zvonek. Zvednu se a jdu se podívat, kdo zvoní takhle pozdě. Otevřu dveře a vidím drobounkou blondýnku.
"Ahoj, já jsem Chris, jsem kamarádka tvé sousedky Evči a chtěla bych se zeptat zda nemáš podravku?" "Podravku? No podívám se, pojď zatím dovnitř." "Děkuji." 'Podravku? Na co teď potřebuje podravku?'

Zpět pohled Evči:

'Skvělý Chris, nic lepšího tě napadnout nemohlo..' "No ty vole, to ji nenapadlo něco lepšího? No nic, jdeme na to." řekla jsem Maky a potichu jsme se zasmály. Ze začátku nás s holkami napadlo zarazit mu sirku do zvonku, ale nakonec jsme se přiklonili k nápadu: jít k němu domů a rozestavět všude po jeho domě budíky různě pod postele atd., kterých mám překvapivě 7. Večer si toho nevšimnou a ráno je to vzbudí. Většinou kluci chodí spát kolem  2-4 hod ráno a jak to vím? No tak nějak to tipuju. Takže jsme budíky nastavili na 6 hod ráno. Jak jsem sehnala tolik budíku? No kdysi jsem se hodně nudila a nakupovala nesmysly, ty budíky byly levné, 1 stál asi 50 korun, takže jsem si koupila budíky a zároveň věděla, že to někdy skvěle využiju a teď nastala ta chvíle.

S Maky jsme budíky rozestavěly a rychle utíkaly pryč. Chris mezitím vzala podravku a akorát jsme se setkaly před dveřmi mého domu. Pokud to vyjde, což doufám, že ano, tak to bude dost velká sranda.

Pohled Honzy:

Po tom, co ta Chris odešla, tak jsem si říkal: 'Na co potřebuje o půlnoci podravku?', ale dál jsem to neřešil. Pak jsme s klukama zase pařili a spát jsme šli až ve 3 ráno.

.................

"Jakej kre..n?!? Dopr..le, vypněte ten budík!!" Zakřičel jsem a ve vedlejších pokojích pro hosty jsem slyšel něco podobného. Kdo to udělal..? Zvedl jsme se z postele a z okna jsem zahlédl smějící se holky z vedlejšího domu. Ty sviňky!?! Tak to si odskáčou!! Věděl jsem, že tohle není naposledy a já hnee věděl, že tohle se neobejde bez odplaty..

Zpět pohled Evči:

Maky, Chris a já jsme si přivstaly, abychom to viděly, nebo spíše teda slyšely, a když o tom tak přemýšlím, myslím, že jsme ani nemuseli vstávat, protože by nás to jejich kvílení i tak vzbudilo. Koukali jsme z okna na vedlejší dům a smály se, jak jen to šlo. 'Tak tohle se nám povedlo!' Neušel mi ani škodolibý úšklebek, který, jak jsem si později všimla, postřehl. A jak vidím, asi to nenechá jen tak.

Poté co jsme zklidnily nás záchvat smíchu, holky vymyslely, že půjdeme nakupovat, tak jsem si dnes vzala volno, protože tak i tak jsem dnes neměla zákazníky, jelikož se na čtvrtky moc lidí neobjednavá. Šli jsme se obléknout a vybraly jsme si šaty, které jsme si kdysi koupily. Jsou to v podstatě stejné šaty, ale každá máme jinou barvu (viz. média). Maky má červené, Chris růžové a já modré. A k tomu jsme zvolily jednoduché černé balerínky. A můžeme vyrazit..

Čauký XD <3

Tak doufám, že se vám má nová kapitola líbila a můj příběh vás baví a bude i nadále bavit. A děkuji za všechny/jakékoliv ohlasy a komentáře.

XD <3 MARKÉT<3 XD

The boy next doorKde žijí příběhy. Začni objevovat