12.kapitola

9 1 1
                                    

Pohled Evči :

To co se včera událo, bylo šílené, ale nakonec jsme se večer prošli a já jsem to přijala s radostí. Liam je skvělý. Ale dnes je nový den, a tak vyrazím na velkou objížďku Londýna. Už jsme tu zase dlouho nebyla. Stavím se pro své Coffee, jinak nemůžu fungovat a pak bude dlouhá cesta. Půjčím si tetino auto a vyrazím. Jedu tedy do Starbucks a objednám si tam svoje karamelove Latte a k tomu lehv čisté neperlivé vody. „What's your name?" „Eva." usmála jsem se na číšníka. Byl mladý a pohledný.

Když už tam čekám, tak se půjdu asi posadit. Otočím se a vidím, že jsou všechny stoly plné. Jak je to možné? To jsou všichni takový blázni jako já a jsou tu už v, podívám se na mobil, 8:10? Asi ano. Tak tu prostě počkám. Koukám kdo tu všechno je a pak zahlédnu kluka v mém věku. Hnědé vlasy, hubený, vypadal i, že je vysoký. Byl mu povědomý, ale do obličeje jsem mu neviděla, jelikož seděl zády ke mně. „Your caramel Latte, Miss Eva." „Oh, thank you." usměju se, převezmu Coffee zaplatím a jdu.

Zvoní mi telefon. Volá mi Maky. „Ahoj." z druhé strany se ozve to samé, ale dvojhlasem. „Tak jak se máte??" „No my tak, jak vždy. Ale co ty? Povídej, povídej." řekla jsem jim všechno o tom, co se stalo, když jsem přijela. „No a teď jsem si šla koupit Coffee do Starbucks a seděl tam kluk, který mi byl hrozně povědomý." „Aha, třeba jsi ho znala z dřívějších dob, co jsi tam byla. A jak to máme teď s tetou?” „Dobrý, nemůžu tetě mluvit do života. Skousla jsem to a ani mi to nevadí, protože strýčka Liam mám ráda, ale být to pro mě jen šok. No nic holky, musím končit. Mějte se." „Pa Evi."

Šla jsem dál k autu a najednou do mě někdo narazí a mě spadlo caffee. „I'm sorry. I.. Ehm.. Evi?” „Honzo?” „Co tu děláš?” „Jsem tu za tetou. Co ty?" „Rád cestuji a ty jsi chtěla, ať ti dám pokoj, tak jsem potřeboval pauzu od Prahy.” „Aha, to je fajn. Tak A-ah-ahoj.” řekla jsem. „Můžu ti zítra zavolat a koupit ti nové coffee?” kývla jsem pro souhlas, ale upřímně jsem nebyla moc nadšená. „Tak tedy ahoj Evi.” malá jsem mu, zalezla do auta, napsala holkám, že to je tady Honza a rychle odjela o tohoto místa pryč. Takže on je tady taky. Panebože. Teď nemám ani caffee, jak můžu normálně fungovat. Na dnešek to tedy zabalím a pojedu do hotelu.

Pohled Honzy:

Potom, co jsem se srazil s Evčou, jsem byl mírně zmatený, ale rád, že ji po dlouhé době zase vidím. Jedu domů, protože po dnešku toho mám dost. Dojdu si pro auto, ale do někoho zase narazím. Ach jo. „Oh, I'm sorry.” Podívám se kdo to je. „Lili?” „Jonh?” Tak mi říká jen ona. Je to moje kamarádka z dřívějška.

Začali jsme se bavit, protože jsme se dlouho neviděli. Zjistil jsem, že dostudovala střední školu a je novinářka.Bavili jsme se dlouho a dohodli jsme se, že půjdeme někdy ven. A tak jsme se jí ještě zeptal: „Are you going to a party with me?” „Oh yep, John.” Byl jsme rád. Je to skvělá kamarádka. Nastoupil jsem tedy do auta a začalo pršet. Nastartoval jsem a na přechodu jsme potkal Lili, tak jsem se jí zeptal, jestli nechce svést, aby nemohla. Byla ráda a tak mi řekla její adresu. Bydlí v takovém málem domečku. Je pěkný. Rozloučili jsme se a já jel do svého hotelu.

Když jsem přijel, šel jsem se vysprchovat a ležet. Pořád jsem si nezvykl na ten časový posun. Za dnešek jsem tedy úplně vyřízený a to jsem moc nedělal. Padl jsme do postele a v tu ránu spal.

Čauký XX <3

Ahojte, tak je tady další kapitola. Doufám, že se Vám líbila, a také nadále budete číst můj příběh. Děkuji Vám za všechny ohlasy. Mám Vás moc ráda.

XX <3 MARKÉT <3 XD

The boy next doorKde žijí příběhy. Začni objevovat