Celý následující týden si mě ignoroval. Nedával jsem to. Pak mi něco došlo. Když už mě nikdo nemá rád, proč to prostě neskoncovat? Nikomu by po mě nebylo smutno. Ještě by se spíš radovali. Po škole jsem ihned vyrazil domů. Tam jsem se převlékl. K vecěru jsem vyrazil umívajíc se, k takové skále, která byla celkem vysoká. Sedl jsem si na vrchol a nohy spustil dolů. Naposledy jsem se pokochal tím výhledem na město, které bylo mým domovem. Stoupl jsem si a podíval se dolů. Byla to fakt výška. Už jsem se chytal udělat krok do prázdna, když mě někdo obejmul a táhnul od kraje na zem. „Co blázníš!"řekl naštavně dotyčný. Podíval jsem se kdo to je.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Miluju ty fotky 😍 Jinak nějaký tip, kdo by ho mohl zachránit?
