Melanie
Další den nebyl v ničem jiný. Zase jsem ráno vstala, připravila se, vyrazila do školy, kde jsem si odseděla šest hodin s tím nejvíc falešným úsměvem a pak zašla s holkami na oběd.
,,Slyšela jsem, že Tristan Andras v pátek pořádá párty na zahájení školy. Půjdeme?" ozve se Amy a u toho si na vidličku napíchne další těstovinu.
,,Nemůžu. Naši jedou pracovně do Paříže a tak mě berou sebou. Vrátím se až v úterý," kmitne Clarke rameny bez toho, aniž by odtrhla zrak od zářícího displeje svého telefonu.
,,Mel, ty ale můžeš že jo?" rychle se na mě otočí. Amy by tam sama nešla. Bez nás je totiž strašně stydlivá.
,,Myslím, že jo. Akorát v sobotu přijede Lucas," s úsměvem přikývnu a Amy se celá rozzáří.
,,Když už je řeč o tvých bratrech, podívejte se na tuhle fotku. Mel říkám ti, nebýt to tví bratři, jdu do nich," otočí mobil na nás a mě se naskytne pohled na mé bratry stojící u nás v chodbě.
,,Bože!" zasměju se a Clarke jen nevinně pokrčí rameny. ,,Hele budu muset jít. Jason na mě čeká před školou," zvednu se a poupravím si popruh tašky na rameni. ,,Uvidíme se zítra," a bez dalších slov jsem odnesla tác a vyšla ven z jídelny. Ke skříňkám, které jsou rozmístěné po zdech u učeben, musím projít velkou chodbou, která leží uprostřed zahrady, pak přes pravé dolní křídlo, kde pak zahnu doleva a trvá přesně padesát tři kroků, než se dotknu mé skříňky, ze které si vezmu pár věcí a rozejdu se směrem ven. Kolem mě prosvištělo pár kluků na prknech, několik holek stálo před školou a povídali si o klucích a partička Emo děcek kouřila na rohu školy. Venku bylo něco kolem deseti stupňů a na zemi se válel bílý prášek sněhu, který postupně tál. Dvakrát jsem se rozhlédla, než jsem spatřila jeho zelené naleštěné auto, u které stál opřený o kapotu a s rukama v kapsách hleděl na zem a poslouchal hudbu vycházející z auta.
Rychlým krokem jsem se rozešla směrem k němu, až jsem zahlédla toho kluka. Nick myslím. Jako obvykle měl na hlavě kapuci, v uších mu vyřvávala muzika a se sklopeným zrak si to mířil ke škole. Trochu mě zarazilo, že šel do školy. Většina studentů už měla konec. I naše třída. A myslím, že on nemá žádný kroužek, který by mu mohl pomoct na vysokou. I já jsem sklopila zrak a ještě víc zrychlila. Když jsem lehce pozvedla hlavu, byl kousek ode mě. Snad jakoby to cítil, i on zvedl hlavu a naše oči se střetli. Jen na okamžik. Než narazil svým ramenem do mého a beze slova zapadl do budovy školy.
,,Mel," zaslechnu nadšeného Jasona. Už se neopíral o své auto. V ruce držel kytici růží a s úsměvem na mě mával. I mě se na tváři vykouzlil úsměv. Pravý úsměv. Přidala jsem znovu do kroku, až jsem trochu běžela, dokud jsem se nezastavila těsně před ním a do nosu mě neudeřila vůně jeho kolínské. Bez váhání jsem mu padla kolem krku a nalepila se na jeho narůžovělé rty. I s kyticí obmotal ruce kolem mého pasu a ještě víc si mě k sobě natiskl. ,,Chyběla jsi mi," šeptne, když se od sebe odtáhneme a podá mi růže. ,,Omlouvám se, že jsem na tebe neměl čas."
,,To nic. Jak bylo v Oslu?" chytnu ho za ruku a se zájmem pohlédnu do jeho očí.
,,Bez tebe nuda. Jen jsme trénovali a ani jsem neměl čas se tam porozhlédnout. Říká se, že některý holky tam jsou fakt pěkný," ušklíbne se a vyslouží si tak ode mě pěkný šťouchanec do hrudi. ,,Vyrazíme?" otevře mi dveře, nasednu na místo spolujezdce a pak se společně vydáme k němu domů. Jason je už druhým rokem tady ve městě na vysoké, a tak si tu pořídil mal byt, který splácí díky závodům, co vyhrává. Je to automobilový závodník a musím přiznat, že jeden z nejlepších. ,,No a jak ses měla ty? Přijede v sobotu Lucas?" krátce se na mě ohlédne, ale jinak se dál věnuje silnici.
,,Ušlo to, ale těším se, až to budu mít za sebou. Lucas, v sobotu dorazí, mi slíbil, že mi přinese nějaké papíry, abych si trénovala psaní," rozzářím se nad představou, že bych měla studovat to, co mě baví a navíc s bratrem, který bude hned vedle.
,,Myslel jsem, že bych za tebou v sobotu po tréninku zašel. Mohli bychom jít do kina nebo tak," navrhne a zajede na jedno volné místo na parkovišti.
,,Jasně. V pátek jdu na párty k Tristanovi. Nechceš jít taky? Aspoň by si nám mohl dělat odvoz," vystoupím z auta a nadechnu se benzínových výparů rozpínajících se po celém parkovišti.
,,Rád bych, ale táta mě pozval na večeři. Chce mi představit tu jeho další novou mladou snoubenku," povzdychne si. Položí mi jeho svalnatou ruku kolem pasu a společně dojdeme až k němu do bytu. ,,Jsi si jistá, že budeš v sobotu schopná chodit? Známe totiž, jak naše malá Mel umí pít," zasměje se.
,,Hele!" uraženě do něj strčím a on zavrávorá a spadne do křesla v obýváku. ,,Nedělej, že ty seš lepší," ušklíbnu se a sednu si mu na klín.
,,V kolik máš být doma?" zastrčí mi mé světlé vlasy za ucho a pak se ke mně natáhne pro krátký polibek.
,,Na večeři, takže před sedmou," tajemně se usměju a on na mě nechápavě pohlédne. ,,Máme na sebe celé čtyři hodiny," hlesnu a bez dalších slov se k němu skloním a natisknu se na jeho rty.
Tak jaký máte názor na Jasona? :P
Btw Mark a Zach- Grayson a Ethan Dolan(foto nahoře)
+Jason- Jack Gilinsky
ČTEŠ
Save me ✔
RomanceByl mi tak blízko. Tak blízko, až jsem z toho šílela. Jeho dech jemně hladil mě tváře. Vůně létající kolem mě úplně omámila. Teplo vyzařující jeho tělo mě zaobalilo. Klepala jsem se. Avšak ne zimou. Nedočkavostí. Napětím. Chtíčem. Chtěla jsem být bl...