Save me ✔

-24-

Nick

Probudil jsem se na lavičce uprostřed parku, kam jsem kdysi chodíval s Christie. Nikde nikdo nebyl, pomalu vycházelo slunce a kolem se rozezníval jen zpěv ptáků. 

,,Vypadáš unaveně," nad jejím hlasem okamžitě strnu a ani neotočím hlavu, aby jí pohlédl do očí. ,,Myslela jsem si, že když jsi se ode mě konečně odpoutal a začal 'nový život', že budeš vypadat zdravě a hlavně šťastně, ale ty si spíš panák s přišitým úsměvem, zatímco uvnitř tebe je malý kluk, který je schovaný v koutě svého pokoje a pláče si do dlaní," zhluboka se nadechnu, celé mé tělo se třáslo, a otočím se k ní čelem. Vypadala jako vždy. Vlasy jí dokonale splývaly podél tváře na rameny, oči jí zářily, rty měla lehce narůžovělé a pod pravým okem měla malinkatou pihu krásy, jak jsem já říkával. 

,,Proč tu jsi?" můj hlas byl roztřesený víc, než jsem si původně myslel a proto, když jsem k ní konečně promluvil, musel jsem si trochu odkašlat, abych se srovnal. 

,,To mi řekni ty. Jsem mrtvá a měla bych odpočívat tam někde na druhé straně, jak si lidé myslí, ale já jsem pořád tady. Neustále se sama sebe ptám, proč, ale pak mi došlo, že na to mi můžeš odpovědět jen ty. Takže proč už na mě kruci nezapomeneš a nejdeš dál?" ruce si spojí na hrudi, tázavě pozvedne obočí a zaujme svůj vyčítavý postoj. 

,,Já nevím. Snažím se," vydechnu nejistě.

,,Hloupost," odfrkne si. Tohle nebyla má Chris, věděl jsem to. Ale i přesto jsem jí poslouchal. V podvědomí jsem věděl, že její slova by byla podobná, akorát by zněla mileji a laskavěji. ,,Myslím, že naopak na mě pořád myslíš kvůli té holce. Melanie je mi tak moc podobná, že si s ní začal chodit, aby sis znovu připomenul, jaké to bylo se mnou. Jenže to není vůči ní fér, víš? Ona tě má vážně ráda, i když v hloubi duše ví vše, co ti tu já říkám. Měl bys být chlap, postavit se tomu a začít od začátku. Dodělej si maturitu, najdi si vysokou, co nejdál od toho všeho, zaměř se na sebe, choď na rande s blondýnkami, která jsou úplně mimo mou kategorii a přenes se přes to, že jsem tu noc zemřela jen já a ty ne," přejde ke mně a prstem mě šťouchne do hrudi. ,,Chci, aby se vrátil ten můj starý Nick, který si užíval každého dne, neostýchal se na žádném večírku a miloval mě celým svým srdcem. Já už tam s tebou nebudu, ale věřím, že nějaká jiná ano. A přesně takhle to mělo být," po tváři mi stékal proud slz, které jsem prostě nedokázal zastavit. 

,,Chybíš mi," vydechnu nakonec. Její výraz ihned zjemní a dojde mě obejmout. Dokonce i voněla, jako stará Chris. 

,,Udělej, co jsem ti řekla a věř mi, že oba najdeme klid. Slibuju, že na tebe budu dohlížet," položí svou dlaň na mou tvář. Souhlasně přikývnu a rukávem si utřu slzy. ,,Miluju tě," šeptne, chytne mě za zátylek a spojí naše rty. 

Prudce jsem otevřel oči a spatřil strop svého pokoje. Tváře jsem měl vlhké od slz a hruď se mi zběsile zvedala. Melanie vedle ležela zabalená do deky a klidně oddechovala. Pomalinku jsem se zvedl, oblékl se a sešel dolů. Dal jsem vařit kávu a zahleděl se na hodiny, které ukazovaly něco po osmé ráno. Srdce mi stále neklidně bilo a mé myšlenky se znovu zaplavily otázkami ohledně mého konání. Byl ten sen skutečný? Snaží se mi tím mé podvědomí něco naznačit? 

,,Měl jsi mě vzbudit," ozve se od schodů. Mel byla stále zabalená do deky, když popadla ze země své šaty, do kterých se pak nasoukala. ,,Spalo se ti dobře?" přejde ke mně a políbí mě krátce na rty. Jen tiše přikývnu a podám jí svůj šálek kávy, přičemž si začnu dělat druhý. ,,Budeš chtít pomoct s úklidem?"

,,Asi ne. Za chvíli by tu měla být máma s Willem, takže myslím, že to zvládneme," pokrčím rameny. Nechápavě odloží hrnek stranou a ustaraně na mě pohlédne. 

,,Je vše v pořádku?" natáhne se po mojí ruce. Chvíli zírám na naše spojené dlaně, když mi v hlavě zazní Christiina slova a já rychle ruku odtáhnu.

,,Měla bys jít," sklopím zrak do svého šálku, abych se vyhnul jejímu nechápavému pohledu. 

,,Jestli se něco stalo, můžeš mi to říct. Udělala jsem něco?" zvedne se, aby ke mně přešla, ale já se k ní otočím zády. ,,Takže co? Chceš to ukončit?" tón jejího hlasu zhrubne. 

,,Já nevím," vydechnu frustrovaně. ,,Možná to nebyl tak úplně dobrý nápad," nejistě jsem volil svá slova a doufal, že to, co právě udělám, je správné rozhodnutí. 

,,To ti šlo celou dobu jen o včerejší noc? Nebo si se mnou prostě rád hraješ?" ihned se k ní otočím čelem a zakroutím hlavou. ,,Tak co se děje?!" vyjekne už naštvaně. 

,,Zdálo se mi o Chris. Něco mi řekla a já myslím, že měla pravdu. Tohle celé nebyl dobrý nápad," vysvětlím jí. 

,,Takže je to celé zase jen o tvé mrtvé holce? Vážně si myslíš, že k tobě mluvila ona? Byl to jen sen, Nicku. Jen hloupý sen," vydechne, ale já zakroutím hlavou. 

,,Ať to byl sen nebo ne, měla pravdu. Jsem s tebou jen proto, že mi hrozně chybí a ty jí jsi až moc podobná! Nemůžu ti dál lhát," zavřu oči, jako bych se snažil vytěsnit všechen vztek. 

,,To je hloupost. Milujeme se, protože se k sobě prostě hodíme. To já ti pomohla a byla tu pro tebe, když jsi na tom byl špatně. To já ti na ní pomáhám zapomenout," zakroutí hlavou tak rychle, až se mi před očima objeví čmouha. 

,,Přestaň a přiznej si to!" zvýším hlas a tím jí umlčím. Bez emocí mi hleděla do očí, zatímco v hlavě jí všechno slova běhala jak na běžícím páse a z očí jí po tváři kutálely slzy. ,,Miluju tě, ale většina toho je jen lež. Christie mi chybí a já se s tím musím smířit sám. Vážím si všeho, co si pro mě udělala a nelituju včerejší noci, protože díky tomu jsem si to celé uvědomil. Nechci ti dál ubližovat a bránit ti v tvém životě. Chci prostě jen odjet co nejdál na nějakou dobrou vysokou a vrátit se do starých kolejí. Doufám, že to jednou pochopíš," pokusím se dotknou její dlaně, ale ona se prudce otočí, popadne svou kabelku a vystřelí pryč z domu. A jediné, co mi tu zanechala, byla její nedopitá káva. 

Konec... Dělám si srandu :D Ještě vyjde Epilog, kterým to celé uzavřu :))