,,Dobrý den, ahoj tati." Řekl ihned Zayn a s úsměvem zamířil do místnosti snad ještě větší než kuchyň.
A řekněme si, ta kuchyň byla obří.
,,Ahoj Zayne." Ozval se hrubý hlas, který patřil černovlasému muži, Zaynovu otci.
Král si s podmračeným obočím prohlédl Louise.
,,Dobrý den, Vaše Veličenstvo." Loui se zakoktal a vystrašeně se uklonil, nad čímž král pokýval s úsměvem hlavou.
,,To je Louis Tomlinson, pekl dort a zákusky na Harryho oslavu." Zayn pokroutil očima, když spatřik otcův káravý pohled na to, že oslovil prince jménem, bez oslovení princ.
,,Och! Moc ti jménem svým i jménem mého syna děkuji! Kdyby jsi to nepřijal, nejspíš by jsme byli o nepoživatelném sladkém od Teresy." Přívětivě se usmál a opakovaně pokýval hlavou.
Louis musel uznat, že v televizi přeci jen až tak nelžou.
Král byl skutečně přívětivý a vypadal i moc tolerantní.
To se však nedalo říct o královně.
Louis ji potkal jednou jet v limuzíně na náměstí a myslel, že mu prasknou ušní bubínky.
Dokázala najít chybu i na šroubku, který drží pneumatiku, tam kde má být.
,,To nic nebylo. Dělám to rád, navíc jste mi nabídli sumu, se kterou se vyžiji minimální další čtyři měsíce. Skutečně mi nemáte nač děkovat." Ozval se stydlivě a na tváři vykouzlil malinký úsměv.
Král se nadechl k dalším slovům, avšak přerušilo ho hlasité otevření velkých dveří.
Do dveří vběhl kudrnatý princ, ktetý vypadal až přehnaně červený a dýchal až moc hlasitě a nepravidelně.
,,Promiňte, potřebuju mluvit s tím cukrářem." Když zvedl hlavu, rozhlédl se po místnosti a jeho pohled zakotvil na nervózním Louisovi, který se snažil marně dělat, že je neviditelný.
,,Harry! Kolikrát ti mám říkat, ať klepeš?!" Ozval se opět zamračeně a přeměřil si svého syna pohledem. Prsty na rukou si propletl do sebe a dál ho zaujatě zkoumal.
,,Louisi. Chci tě pozvat na svou oslavu, jako mé osobní poděkování." Usmál se, stále ve tváři značně zarudlý a ruce si dal v bok.
Proč kvůli tomu tak pospíchal?
Louisovo obočí mohlo být až v jeho hnědé kštici.
Samotný princ, kterého mimochodem dodnes viděl pouze v televizi, ho právě pozval na svou oslavu osmnáctých narozenin.
,,J-já-" Dál mluvit nemohl.
Jeho blonďatý kamarád totiž nadšeně souhlasil a přísahal, že ho sem nějak dostane.
,,Dobře tedy. Moc se na tebe těším." Dodal ještě a už ho znovu nebylo.
Louis otevřel zaraženě pusu, ale hned jí opět zavřel, aniž by vydal biť jen hlásku.
Niall se rychle prosmýkl zpod Zaynovi paže a běžel obejmout Louise.
,,Já to nechápu." Vydechl Louis a uchechtl se.
Trojice se rychle rozloučila s králem a panem Malikem a vyhledali dveře, kterými tak svižně přišel i odešel princ.
,,Třeba se mu líbíš! To by bylo boží!" Začal ihned Niall, když se dostali na chodbu.
,,Proč bych se zrovna já měl líbit princi?" Zeptal se nechápavě, načež vykulil oči a rychle dodal, ,,Jak vůbec můžeš vedět, že je Harry gay?"
Niall zněl přesvědčeně, navíc, proč by to říkal, když by jeho orientaci neznal?
,,Kámo, Harry si je tím jistý dost." Uchechtl se Zayn, který se opět připletl do jejich konverzace.
,,No jen aby." Zamrmlal si pro sebe Louis a zatvářil se jako uražené dítě, které nedostalo svou vysněnou hračku.
Konec chodby s velkými dveřmi byl před jejich zraky.
,,Tak my jdeme domů, Lou. Nechceš vyprovodit?" Zeptal se s úsměvem Niall a propletl si ruku se svým přítelem, který se mu natiskl na záda.
,,Nějak se tam dopravím, jen jděte. Tak dobrou a zítra se uvidíme." Rozhodl mile a mávl rukou směr jeho cukrárně, nad kterou se nacházel jeho byteček.
Proto se malý brunetek vydal sám ztemnělou ulicí, na které, pro jeho velké štěstí, bylo ještě docela živo a nemusel se ničeho bát.
Cesta byla docela dlouhá, ale když večer, po večeři, čistý a voňavý, ulehl do postele a zaposlouchal se do ticha kolem něho, které tu bylo vždy, přišel si i dostatečně opustěný.
Nakonec se přeci jen na tu oslavu těšil a byl rád, že Niall příjmul i jeho účast.
Třeba tam najde někoho milého a hodného, kdo by našel v Louisovi zalíbení.
Kdyby jen věděl, kdo přesně nakde v Louisovi zalíbení.
°°°
751 slov
Ahoj všichni!
Je tu další díl našeho narozeninového příběhu v paláci, spolu s Louim a Hazzou.
A ano, je to trochu nudnější, ale nebojte se, příští bude lepší (snad)
Moc se omlouvám za menší pauzu mezi díly, akorát jsem nějak musela domyslet tento díl, protože příští už bude v hlavním ději.
Pokud se líbí, dejte mi vědět pomocí hvězdiček, komentářů nebo klidně sdílejte! Předem děkuji!
⬇Jinak moc děkuji za ⬇
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
