Až umřu a má duše bude se v nebi vznášet,
nebudu muset, ty vaše kecy a výmluvy snášet,
dostanu klid, dostanu uklidňující jistotu,
vím, propadnu se v překrásnou nicotu,
v místo, kde pravda nezná lež
a kde smutek není nezdolná věž,
uvidím Nic a uslyším Ticho,
nebudu muset přemýšlet, co je pravdou a co klamem.
Ach... Ta představa smrti je tak krásným snem!
ČTEŠ
Pan Kat
PoesiaBásně mé tvorby z mysli, snad mi nápady nedošli, snad nezaujmu jen osly, ale i z nebe posly. Tak... Doufám že Vás tahle básnička neurazila a podívate se na tuhle patlaninu.
