12.kapitola

17 2 2
                                    

Chvíli jsem tam ještě seděla,po chvíli jsem vstala a běžela za ní, ale nebyla tam, nebyla nikde.
Po 10 min hledání jsem to už vzdala, bylo mi hrozně, ale byla to moje chyba.

Došla jsem domů a ihned zkontrolovala telefon.
Jasně, že mi napsal Nikolas, ale neodpověděla jsem mu, protože jsem hned usla.

Den narozenin
V 6:30 mi volala El, byla jsem radostí bez sebe, ale očekávala jsem to, nikdy nezapomněla zavolat ani když byla naštvaná.
,, Ahoj Any, hele promiň, že jsem na tebe včera tak vyjela a ani ti nedala možnost, vysvětlit mi to"
,, To nic Elen,všechno ti řeknu zítra "
,,To si piš,že mi to řekneš,čeká tě překvapení" a zavěsila.
Jak já neměla ráda její překvápka,vždycky mě buď vyděsily k smrti nebo jenom utvrdily v tom,že je blázen,ale měly svoje kouzlo.

Přicházela jsem ke škole, stála tam Elenka s úsměvem na rtech.Hned mě objala.
,,Pojď'' Řekla mi.
Když jsme vešly do třídy,každý mi šel popřát k narozeninám.Asi je k tomu donutila Elena.
Nebylo mi to zas tak příjemné, ale když byla Ela šťastná..tak proč ne.

19:00
S Elou jsme slavily u nás doma, rodiče v noci odjeli, takže byl klid.
Za chvilinku mi cinkl telefon a Ela se Lišácky usmála.
,,Co je Eli"?
,,Jdi se podívat z okna"řekla.
Stál tam Nikolas s dárkem.
,,Co to má znamenat Elo"?
Ale nebyla v mém pokoji, asi po 5 minutách se u dveří objevili oba s dárky.

První šel Nikolas.
,,Milá Anežko,všechno nejlepší, miluji tě".
A podal mi malou krabičku.
Otevřela jsem ji a byl tam překrásný náhrdelník s A+N uprostřed.
,,To je z lásky" zašeptal mi a připnul mi ho na krk.
Dala jsem mu pusu, aby věděl jak moc ho miluju já.

Pak se přihrnula Ela s obrovskou krabicí.
,, Eli, co tam zas máš"? Zasmála jsem se.
,,Pojď si to otevřít" řekla rozzářeně.
Se strachem jsem ho šla otevřít,pomalu jsem otvírala víko.
A najednou na mě skočilo malé štěňátko Labradora..vyjekla jsem radostí,vždycky věděla,že miluji psy.
Silně jsem ji objala.
,, Děkuju Eli,jsi moje zlatíčko".
,, Nemáš zač,miláčku,ale budu muset jít..tak si to tu budete muset užít sami,mrkla na mě a pomalu odešla.

Byla jsem tu sama s ním.

Bolest a RadostKde žijí příběhy. Začni objevovat