Bolest a Radost

14.kapitola

Nenápadně jsem se přibližovala za velké husté křoví,které tam vyrostlo,jsem se schovala a pozorovala co se tam děje.

Viděla jsem něco,co se mojí Ele vůbec nepodobalo,seděla na klíně opilému a nevzhlednému klukovi a něčemu se ohromně smáli.
O chvíli později,tam přišel další tmavovlasý kluk a podal ji cigaretu,kterou si vzala a hluboce nasála.
Všimla jsem si,že měli na stole nějaký druh drogy.
Krčila jsem se u křoví s otevřenou pusou.

Pak přišlo něco z čeho se mi sevřelo srdce.
Tmavovlasý kluk podal Eleně pytlíček, v němž byly něco jako prášky, ale nebyly, byla to extáze.

Sebrala jsem všechnu odvahu co ve mě byla a zařvala na ní.
,, Co si jako myslíš Eleno"!
Vsichni se na mě podívali, jako kdybych udělala něco hrozného.
,, Okamžitě ten pytlíček s tou drogou vyhoď"!
Podívala se na mě jako na někoho, koho neznala,jako kdyby mě nikdy neviděla. To mě zabolelo u srdce, ale nedala jsem to na sobě znát.

,,Kdo jseš,ty malá,protivná.."nestačil to doříct.
Někdo mě totiž chytl zezadu za boky,okamžitě jsem se otočila a chtěla se začít bránit,ale byl to Nikolas..asi mě našel,byla jsem šťastná, že je tam semnou.
,, Držte se od ní dal,vy smažky." řekl Nikolas.
Jeden z nich vstal a chystal se ublížit Nikovi.

,, Klídek kluci moji" zařvala Elena.
,, A ty Áňo,měla by jsi si vzít toho svýho prince a odejít".
Bolelo mě,když to řekla,ale nedala jsem se.
,, Já tě tu nehodlám nechat "a panovačně jsem si sedla na kus pařezu a dala na klín Elishu.
Nikolas se držel blízko u mě.

,,Co jako vyvádí?Ona snad neví,že k nám patříš už rok? Řekl další vysoký kluk.
Slyšela jsem to a sevřelo se mi hrdlo,ztmavlo mi před očima.
Koukla se mi do očí,vzala si jeden "prášek" a řekla.
,, Promiň Aňulo, ale měla by jsi jít domu".

Vstala jsem s brekem,vzala Elishu.
,, Pojď Nikolasi "
Takhle jsem ji neznala, tohle nemohla být moje El,tohle nebyla moje nejlepší kamarádka.

Jak moc mě bolelo,co mi řekla.