Dvě kamarádky z Ameriky, každá z nás žije svůj život. Každá je úplně odlišná a jedinečná. Vše se může změnit. Nikdo totiž nedokáže určit jak se máme cítit, co máme řešit a co ne. Normální život je mnohem těžší než ten pohádkový. Uvidíme jak se s tí...
Ráno mě jako vždy probudil budík na mém telefonu. Když jsem otevřela oči vyděsila jsem se. Nebyla jsem ve své posteli, ale v Elliotově náručí u nádherného výhledu na Golden Gate. Zvedla jsem k němu hlavu a zjistila, že už je dávno vzhůru. ,,Ahoj." ,,Dobré ráno Růženko." řekl a mile se na mě usmál. Taky jsem se na něj usmála a řekla jsem: ,,Hodíš mě prosím domů. Musím se převléct, osprchovat a..." přerušil mě Elliotův polibek. Po chvíli jsem se od něj odtáhla a dopověděla jsem: ,,Ale já to myslela vážně. Vždyť máme za půl hodiny být už na zastávce. Jestli chceš můžeš se u mě nasnídat." ,,A nebo můžeme jet ke mě a já ti pučím svojí mikinu." došlo mi, že asi má pravdu, když jsem ještě chtěla promluvit, přerušil mě: ,,A hlavně bydlím blíž." a při tom se roztomile usmál. ,,Jdeme?" zeptal se mě Elliot a já jen přikývla. Elliot vstal a podal mi ruku. Přijala jsem jí a s jeho pomocí jsem se vyhoupla na nohy. Ruku v ruce jsme šli k jeho autu. Ještě než jsem nasedla, tak jsem se ohlédla a naposledy jsem si prohlédla nádherný výhled. Nasedla jsem a my vyrazili k Elliotově domu.
Když jsme přijeli k jeho domu, zaparkovali jsme a vylezli ven z auta. Zabouchla jsem dveře u auta a spadla mi čelist, nemohla jsem se dobrat ke slovům. Před námi stál nádherný rodinný domek z modrého dřeva.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Tak jdeme? Nemáme moc času." řekl Elliot a vzal mě za ruku. Šla jsem přímo za ním. Otevřel dveře a my se ocitli v menší prostorné chodbě, která vedla do obývacího pokoje propojeného s kuchyní. Všechen nábytek byl laděný do kaštanové hnědé a bílé. Obě dvě místnosti měli vysoké stropy, které navazovali na druhé podlaží. Tudíž byl tento prostor velmi prostorný. Hrozně moc se mi to líbilo. Nalevo od nás se nacházeli schody do druhého patra. Vyšli jsme schody na chodbě se dali doprava. Elliot otevřel jediné dveře, které tam byly. Byl to jeho pokoj. Byl nádherný.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Elliot přišel ke skříni a vytáhl z ní červeno-černou kostičkovanou košili a podal mi jí. Dále mi podal černé tričko s krátkým rukávem a ručník. ,,Tady je koupelna." ukázal na dveře za ním ,,Běž se vysprchovat já jdu přichystat snídani a pak se vystřídáme." ,,Děkuju." ,,Není za co." zalezla jsem do koupelny. Osprchovala jsem se, převlékla jsem se a upravila jsem si vlasy. Než jsem vyšla tak jsem si ještě zastrčila tričko do džínových kraťasů s vysokým pasem. Sešla jsem schody a vešla jsem do kuchyně. Elliot mi řekl ať ještě vezmu nějaké pití, že se jde taky vysprchovat a že za deset minut je zpátky.
