Dvě kamarádky z Ameriky, každá z nás žije svůj život. Každá je úplně odlišná a jedinečná. Vše se může změnit. Nikdo totiž nedokáže určit jak se máme cítit, co máme řešit a co ne. Normální život je mnohem těžší než ten pohádkový. Uvidíme jak se s tí...
Ráno jsem se probudila za zvuku budíku. Budík jsem vypnula a chvíli jsem ještě ležela v posteli. Asi po deseti minutách jsem vylítla z postele. Jediné co mi znělo v hlavě bylo: OMG..... jedu na Coachella festival s mojí nejlepší kamarádkou a mým klukem.... strašně moc se těším.
Jako první jsem šla do koupelny. Nalíčila jsem se a šla jsem se převléct. Oblékla jsem si černé tričko s nápisem, silonky a džínové kraťasy. Šla jsem do kuchyně. Z ledničky jsem vyndala jogurt a ovoce. Vše jsem smíchala dohromady a na vrch jsem nasypala müsli. Když jsem dojedla šla jsem všechno nádobí umýt. Poté jsem rychle běžela do pokoje a sbalila jsem si vše potřebné: hygienu, nějaké oblečení, nabíječku s powerbanku, náhradní sluneční brýle, pláštěnku, náhradní boty atd. Vše jsem dala do černé tašky přes rameno a vzala jsem si na hlavu černý klobouk, na krk zlatý náhrdelník a nasadila jsem si kulaté sluneční brýle takové ty hippie. Hodila jsem na sebe ještě takový černý přehoz s potiskem.
Já a Lea jsme si sladily oblečení. Vypadaly jsme asi takhle:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Poté jsem seběhla schody obula jsem si hnědé zavazovací boty na podpatku a z skřínky jsem vytáhla deku a náhradní spacák. Vyšla jsem z bytu. Zamkla ho a málem jsem narazila do Lei. ,,Jé čau... kde máš stan a ostatní věci? To toho máš tak málo?" ,,Tohle mi stačí a stan nepotřebujem." řekla Lea a usmála se. ,,Cože??? Jak nepotřebujem?" zeptala jsem se jí nechápavě. ,,Pojď za mnou." šla jsem za ní a po chvíli řekla: ,,Tadá!!!" a ukázala na žluté hippie auto.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Stan nepotřebujeme máme tohohle krasavce." řekla a vytáhla klíčky z kapsy. ,,Wow to je nádherný. Vědí kluci, že jedeme autem?" ,,Jaký kluci?" řekne nejistě Lea. ,,No.....já jsem omylem pozvala i Elliota a Lucase." ,,Cože?!?! Jak jako omylem?! Ses pomátla?" řekla hodně rozlobeně. ,,No... ehmm Leo." vykoktala jsem ze sebe. ,,Stojí přímo za mnou že jo?" ,,No... jo. Ahoj kluci." pokusila jsem se o přátelský úsměv. Po chvíli se Lea otočila a řekla: ,,A-Ahoj." poté se křečovitě usmála. ,,Tak pojedem?" řekne Lea a tím naruší to trapné ticho. Všichni přikývneme. ,,Jak si sedneme?" zeptám se. ,,Já budu řídit a vy si sedněte kam chcete." řekne mi a sedne si za volant.
