9.ČÁST

322 29 1
                                    

                         9.ČÁST

Slyšela jsem prásknout dveře a nějaké hlasy. "To jsou asi oni."zamumlala jsem a šla do uklízecí místnosto pro různé vybavení na uklízení. Otevřela jsem dveře a šla k nim do apartmánu. "No fuj, tak to je vážně hnus."při pohledu na obývák se mi udělalo špatně. Všude se válelo špinavé oblečení a sem tam se objevilo i spodní prádlo. "Ježiši,fuj. To po mě jako chtěj abych jim to uklízela?"znechuceně jsem se na to podívala. Pustila jsem se do uklízení. Nandala jsem si rukavice protože tenhle hnus holýma rukama sbírat vážně nebudu. Při uklízení jsem si vždy zpívala a nijak jinak tomu nebylo ani dnes. Začala jsem si pobrukovat různé melodie různých písniček. Přišlo mi že když si zpívám jde mi všechno rychleji. Když jsem dozpívala,slyšela jsem zvuk odemykání dveří. Rozhlédla jsem se okolo sebe ale nikdo tu nebyl. Dál jsem si začala zpívat písničku kterou jsen nedávno slyšela v rádiu. Zase jsem něco slyšela ale tentokrát to byl zvuk otevírání dveří. Znovu jsem se porozhlédla po pokoji a při pohledu na jedny z dveří od ložnic jsem se málem propadla do země. "Co tady děláš? Kluci říkali že půjdete ven."vyděšeně jsem se podívala na Caluma který měl oči od slz ale usmíval se. "No jak vidíš tak já jsem nešel."usmál se ještě víc. "Ty jsi mě celou dobu poslouchal?"řekla jsem Calumovi který stále stál ve dveřích od ložnice. "Ehm,jo to snad nevadí ne? Ale hele ty asi nevíš co jsi si právě broukala viď?"řekl. "No nevím. Měla bych to vědět?"pokrčila jsem rameny. "No to bys asi měla."řekl a mířil ke mě. "No já jsem jí nedávno slyšela v rádiu."řekla jsem. "To byla naše písnička!"řekl šťastně. "Vážně?"vykulila jsem oči. "Jo!"zakřičel Calum a objal mě. Ani nevím proč z toho měl takovou radost, ale aspoň se usmíval. "Řekni mi proč jsi brečel?"zamumlala jsem mu do krku, jelikož jsme byli stále v objetí. "Ne, nebrečel jsem."řekl. "Ne vážně, a co je tohle?"odsunula jsem se od něj a utřela mu poslední zbytky slz. "No,tak fajn no, a můžu tě zase obejmout?"zeptal se s úsměvem Calum. "Proč by jsi nemohl?"usmála jsem se na něj. Vrhnul se na mě tak drsně až jsme narazili na gauč a svalili se na něj. "Si v pohodě?"řekl se smíchem Calum. "Jo jsem!"smála jsem se jako největší blázen. Ještě asi 5 minut jsme tam leželi a smáli se. "Ok,to by stačilo. Slez ze mě nemůžu dýchat."řekla jsem udýchaným hlasem. "Tak fajn."řekl a vstal z gauče. "Teď to tady musím douklidit."povzdechla jsem a vstala z pohovky. "Ale nemusíš, to nech být. Stejně by jsme ten bordel udělali znova."řekl Calum. "Dobrý vědět."zasmála jsem se. "Teď se zase posaď."řekl Calum. Udělala jsem jak řekl. On se posadil vedle mě. Mojí hlavu jsem si opřela o jeho rameno a Calum mě zase pevně obejmul. Zapnul televizi a nechal tam hrát nějaký pořad, ani nevím co to bylo,jelikož televizi moc často nezapínám. V Calumově objetí jsem se cítila tak pohodlně a v bezpečí, a znovu prožívala ten pocit že mě někdo opravdu miluje. Aspoň myslím. Bylo mi divné že ostatní kluci ještě nepřišli. "Nejsou kluci venku nějak dlouho?"zeptala jsem se Caluma. "Ne,neboj,to je u nich normální."řekl a dal mi pusu do vlasů. Bylo mi s ním tak dobře, až jsem usnula.

One Agreement /c.h./Kde žijí příběhy. Začni objevovat