"Co kdyby jsme se podívali na nějaký film?"navrhl Ashton sedící na gauči. "Fajn a co by jste si chtěli pustit?"řekla jsem, zatímco jsem si ještě ručníkem sušila své mokré vlasy. "Já nevím, co tu máš?" pokrčil rameny. Zvedla jsem se a ručník odhodila na křeslo. Začala jsem šmátrat v stolku pod televizí a vytáhla pět pouzder plných filmů.
"Si vyberte."položila jsem to před Ashtona, ostatní kluky a Abby kteří zatím přišli. Lehce jsem se zasmála nad jejich pohledem a odešla do koupelny.
Tam jsem přehodila ručník přes topení a podívala se z okna. Už svítil měsíc, byl úplněk, zářil, byl krásný. Narozdíl ode mne. Má tvář se odrážela ve skle. Byla bledá, nehezká, pohublá. Přešla jsem k zrcadlu abych viděla více detailů. Pihy které začínaly na nose se ztrácely na lícních kostech. Okolo úst se objevovaly vrásky, které byly nejvíce viditelné při úsměvu, teď byly nepatrné. Rty úzké, popraskané a nevýrazné. Oči taktéž nevýrazné. Bez jakékkoliv jiskry a života, jediné výrazné tu byly fialové kruhy pod očima, které nikdy nezmizí. Ještě vlhké, tmavé vlasy byly splihlé podél hubeného obličeje.
První slza se sklouzla po mé tváři a dopadla někde v umyvadle. Přepadl mě vztek. Uchopila jsem první věc co mi přišla pod ruku. Váza s květinami. Hodila jsem jí protí zrcadlu tak silně, že se rozletěla váza i zrcadlo. Stačila jsem si zakrýt oči a uhnout do rohu. Ten zvuk skla dopadajícího na zem. Byl strašný, nepříjemný. Schoulila jsem se se do klubíčka. Slzy začali stékat jedna po druhé.
'Co jsem to udělala?'opakovala jsem si neustále v hlavě. Když mě z mých myšlenek vytrhly hlasy ozývající se z chodby. Někdo vtrhl do koupelny. "Bože Sophie!!"zděsil se Calum. Zvedla jsem svou ubrečenou tvář a vzhlédla do jeho ustaraných očí. "Co jsi to provedla?"zeptal se tichým hlasem. Začala jsem brečet ještě víc. Calum přešel střepy aby se dostal ke mě. Skrčil se a objal mě tak pevně jako ještě nikdy nikdo. Zabořila jsem svou hlavu do jeho krku a slzy se stále hrnuly z mých očí. "Omlouvám se, nevím co mě to popadlo."vzlykala jsem neustále. Nešlo to, nešlo přestat. "Ale ne, pšt."začal se mnou houpat ze strany na stranu. "Co to tady sakra děláte?!"přišel Michael s řevem. "Vypadni a zavři dveře!"odpověděl mu Calum. Michael beze slov odešel. "Bude to dobré."utěšoval mě neustále. Svou pravou rukou začal přejíždět po mých zádech a levou mě hladil po vlasech. Uklidňovalo mě to, pomalu jsem se začínala uklidňovat. "Už je to dobré?" vzal do rukou opatrně mou od breku červenou a opuchlou tvář. Jemně jsem přikývla a naposledy vzlykla. "Tak pojď."opatrně se zvedl a natáhl ke mě jeho ruce. Chytila jsem se ho a on mě vyzvedl na nohy. Otočila jsem se a měla namířeno jít pryč z koupelny. "V žádným případě."chytil mě Cal zezadu za boky a přitáhnul zpátky. Vyzvedl mě a já si ruce obmotala okolo jeho krku a nohy okolo pasu. On aby mě podepřel mě chytil pod zadkem. Pomalu přešel střepy a já si hlavu zabořila do jeho krku.
Vyšli jsme na chodbu a naštěstí mám ložnici hned naproti koupelně. Otevřel dveře a vešli jsme dovnitř. Když se snažil dveře zavřít, ulehčila jsem mu to a do dveří kopnula. Jen se zasmál a zakroutil hlavou. Rozešel se k posteli na kterou mě posadil. Převlékla jsem se do pyžama, které tvořilo jen spodní prádlo. Zatímco si Calum sundaval boty jsem si lehla a přikryla se. Zachvíli už vedle mě ležel i Calum a já ho pustila pod mou deku. Ještě se natáhl a zhasnul lampičku na nočním stolku. Vrátil se zpět a čelo si opřel o to moje. Svou paží mě objal a hladil po zádech. Věnoval mi ještě jeden polibek a se slovy: "Už všechno bude dobré" jsem usnula.
Dalšíí část je na světě:DD tenhle díl, je spíš takový ten ve kterém jsem si vylila dnešní náladu ale děsně mě bavil psát:):3 myslím, že teď už to asi nikdo číst nebude:D je 0:50:D ale to je jedno:) snad se bude líbit:')
Popřípadně zanechte vote nebo comment:33 budu moc ráda když mi napíšete co se vám na tom líbí nebo naopak nelíbí:) budu ráda za každou radu a s každou radou to bude lepší a lepší:)
Goodnight and Love you!:33
