Omluva

204 17 2
                                    

Je den před vánocemi a se mnou se nikdo nebaví. Nikdo nevěří tomu, že to byla jen neštastná náhoda. Nikdo to neví kromě mě a Tobyho. Nedávno se to dozvěděl Slendy a my mu měli říct jak to bylo. Toby mu to všechno řekl a já jen přikyvovala. Slendy na nás kývl a řekl: Zkusím to Jeffovi rozmluvit a Naty bude mít trest za roznášení lží. Toby zavřeštěl a objal mě. Toby byl ted jediný kamarád, kterýho jsem měla a s kterým jsem si rozumněla jako s bratrem. Prakticky z nás byly nejlepší kamarádi. Šli jsme chodbou a viděli Naty jak vytírá. Toby se zasmál a řekl: ,,Tak a Orloj má prob-problém!''. To Natálii naštvalo a donutilo, aby po Tobym něco hodila. Toby málem schytal ránu mopem, ale naštěstí se vyhnul. Jen na ni vyplazl jazyk. Naty  se zamračila, ale pak se koukla na mne a její pohled padl na zem. ,,Omlouvám se, vám.. Já si chtěla jen udělat srandu. Ale nechtěla jsem aby to zašlo tak daleko,''. ,,No, už je to asi v pořádku. Musím ještě zjistit, zda se se mnou baví Bára, Týna, Jeff a ostatní,''. Odpověděla jsem a šla k sobě do pokoje.

Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Na posteli seděl BEN, Týna,Bára a Jeff. ,,Na mě nekoukej, já sem šel jen kvůli Báře.'' Zasmál se BEN. Já se zasmála a šla si sednout na gauč. První ke mně přišly holky a řekli: ,,Omlouváme se za to, že jsme ti nevěřili a chovali se k tobě hnusně.'' Já se usmála a objala je. Už je to dobrý. ,,Můžete prosím odejít? Chci s ní mluvit o samotě.'' Řekl Jeff. Všichni přikývli a odešli. ,,Aničko, já se strašně, moc omlouvám, byl jsem debil a nevěřil jsem ti. Ještě jednou, prosím odpusť a pořád tě miluju.'' Řekl a zrudl. Já k němu přišla a zadívala se mu hluboko do očí. Objala jsem ho a zašeptala: ,,Už je to v pořádku ty moje bábovko! Komu říkáš bábovko?!? Zasmál se a zvedl mi bradu a políbil mně něžně. Já mu to opetovala. ,, Takže, odpuštěno? Odpuštěno!

Pokračování příště...

Já creepypastouKde žijí příběhy. Začni objevovat