Vstala jsem s postele, oblékla jsem se a postel uklidila. Měla bych ji zavolat, ale třeba se mnou nechce mluvit. Vtom někdo zazvonil, mamka byla doma a tak šla otevřít. Asi za ní někdo přišel na návštěvu a dal jsem to neřešila. Vtom se otevřely dveře a v nich stala Niki. Zavřela dveře a přišla ke mně. Zrovna jsem seděla na postely. Místo toho aby si sedla ke mně tak si ke mně klesla, nechápala jsem proč to udělala ale to jsem se měla zachvili dozvědět.
Niki:víš včera potom všem a také potom jak si odešla, tak jsem přemýšlela a asi jsem to zkazila nevím. Ale vím že bych stebou ráda prožila zbytek mého života. Že se o tebe chci starat a dát ti všechno co budu umět. Probouzet se vedle tebe i usínat. Chránit tě před vším co by ti mohlo ublížit. Vím že nejsem dokonalá ale moc tě miluju. A tak se tě chci zeptat zda se stanes mou ženou nemusí to být hned klidně za rok nebo dyl ale moc ráda bych chtěla abys byla mou snoubenkou. Aby každý věděl že si jenom moje a ze Te nikomu nedám a pokud je to na tebe moc rychle tak mi to řekni vím že to je asi divný když jsem si měla včera brát ji ale to nebylo proto že bych jí milovala ale byla jsem zoufalá a myslela si že mne nikdy nebudeš milovat a chtít mně. Tolik jsem se mýlila odpusť mi miláčku. Teď tě nechám mluvit.
Vypla jsem své myšlenky a nechala mluvit své srdce.
Ja: ano.
Niki: co ano miláčku můj sladký?
Ja:že si tě moc ráda vezmu za ženu lásko.
Niki: kéž bys věděla jak si mne udělala nesmírně šťastnou.
Vytáhla z kapsy od kalhot černou krabičku, otevřela ji a v ní byl nádherný prsten.
Niki:ten prsten je po babičce a já chci aby byl symbolem mě lásky k tobě a také příslibem že se stanes mou ženou. Miluji tě.
Vytáhla prsten s krabičky a navlekla mi ho a polibila mne.
V tu chvíli se změnil celý můj život a konečně jsem měla pocit štěstí a lásku která byla opětovana a hlavně tak moc opravdová tak jako nikdy.
Čas utíkal jako voda v řece. Přesně rok od zásnub, máme dnes svatbu. Jsem tak hrozne nervózní že se to nedá popsat slovy. Mám na sobě bílý oblek, já a šaty to nejde dohromady. Už vycházíme s mou rodinou směrem na úřad. Niki jsem od včera neviděla. Jen jsme spolu mluvili po telefonu nemohla se dneska už dočkat. Už jsme v obřadní síni. Moje rodina se posadila. A já zůstala stát. Hlavou mi probíhaly myšlenky tipu co když si to rozmyslela a nepřijde vždyť je to přeci krok který nám od základu změní život. Ale řekla jsem si že takové myšlenky vypustím z hlavy. Vtom se otevřeli dveře a v nich stala Niki. Byla tak krásná až jsem si říkala zda se mi to jenom nezdá. Měla na sobě nádherné bílé svatební šaty. Přišla ke mně a políbila mne na tvář a já zrudla jako rajče. Její rodina se posadila. Za okamžik přišla dodávající. Jediné co jsem dokázala vnímat byla Niki. Obřad byl nádherný a nejvíc ten moment jak jsme si návlekly prstínky a jak nás prohlásili za manželé a mi se políbily. Svatební hostina proběhla u nás tedy u mamky na dvoře. Slavily jsme až do noci a já se pak rozloučila s mamkou a šla jsem s Niki k ní domu ale teď už k nám domů. Budeme bydlet u jejich rodičů a mou mamku mám hned vedle domu Nikinych rodičů, tak co víc si přát..
