A tak mne provedla celou chatou i zahradou co meli za chatou,a musim uznat ze to je opravdu nadhera. K veceru jsme si sedli jen tak ven a pozorovaly hvezdy,nikdy jsem jeste s nikym nesledovala hvezdy,sledovala jsem je vzdy sama. Mam rada ten pohled na hvezdy,je to uklidnujici.
Mozna si myslite ze jsem zmenila nazor a ze Niki sanci dam,ne nezmenila jsem nazor. Porad ji beru jako kamaradku,ale vim ze mi neni lhostejna a ano presne zalezi mi na ni ale nedokazi ji dat to co by chtela. Me srdce se zavrelo pred laskou stejne tak jako ja. Ja vim ze bych tomu mela dat sanci ale ja proste nemohu. Nechci zazit bolest to uz opravdu ne. Bolesti bylo az az. K pulnoci jsme se kazda odebrala do sveho pokoje,popraly si dobrou noc a sly jsme spat. Vzbudila jsem se kolem treti rano a lekla jsem se jelikoz Niki sedela v kresle a divala se na mne.
Ja: co tady delas? Malem mne kleplo.
Niki:to jsem opravdu nechtela zlato. Jen jsem se koukala jak spis a hlidala te aby ti nikdo neublizil.
Ja: neprijde ti to uz tak trochu divne co delas.
Niki: omlouvam se ja te miluju vic jak rikam,snazim se te brat jen jako kamaradku ale nejde mi to moc. Ale opravdu se snazim. Tolik let jsem to pred tebou skryvala ale uz nemohu.
Ja: ja to chapu,ale nevim zda je dobre abych tady byla.
Niki:prosim tohle nerikej,slibuju ze uz to to nebudu delat,nechci te ztratit.
Bylo videt ze zadrzuje slzy.
Po chvili odesla.
Nechtela jsem na ni byt takova,nezaslouzi si to. Pokusila jsem se usnout,ale uz mi to neslo. Citila jsem ze se ji musim jit omluvit. Vysla jsem s pokoje a sla jsem za ni. Zrovna jsem chtela zatukat kdyz v tom se otevreli dvere. Niki mela v ocich slzy. Bolelo mne kdyz jsem ji tak videla.
Ja:Niki nemela jsem na tebe byt takova,prosim promin mi to. Boli mne te takhle videt. Nikdo nestoji za to abys kvuli nemu plakala ani ja ne.
Niki: ty stojis za vsechno Verunko. Tak moc te miluju,ze bych pro tebe polozila i zivot. Bez radeji spinkat. Ja budu v poradku ano.
Nemohla jsem dovolit aby kvuli mne byla nestastna. Chtela jsem aby byla stastna a tak jsem udelala neco co jsem ani necekala ze udelam. Jen doufam ze ji tim neublizim jeste vic. Polibila jsem ji. A odesla jsem.
Mozna sama sobe lzu ze je me srdce zavrene,mozna se jen bojim sama sobe priznat ze je na case zkusit stesti a mozna byt konecne stastna.
Vtom prisla Niki. Prisla ke mne bliz a zadivala se mi do oci. Ona mela v ocich nadeji a lasku. Vedela jsem ze udela neco po cem tak dlouho touzi a ano mohla jsem to vse zastavit ale neudelala jsem to. Mozna proto aby nebyla smutna a mozna take proto ze mi na ni zalezelo vic nez jsem si sama priznavala. Polibila mne a kdyz videla ze se nebranim,tak mne zacla libat a hladit mne. Pochvili prestala a omluvila se mi.
Ja: proc se omlouvas? Nemas za co se omlouvat. Udelala si jen to po cem si tolik touzila a po cem touzilo tve srdce. A ja to chapu a nezlobim se na tebe.
Niki:opravdu?
Ja:opravdu. Pujdu si jeste lehnout a pokud chces tak si ke mne muzes lehnout a treba se i pritulit kdybys chtela.
Bylo na ni videt velke prekvapeni ale mou nabidku neodmitla. Lehnula jsem si a ona si lehla ke mne. Zavrela jsem oci. Pritulila se ke mne. Pochvili jsme obe usnuly..
