Průvodce Světem Středozemě (Pán prstenů, Hobbit a Silmarillion)

GANDALF

Gandalf, jinými jmény Olórin (tak se jmenoval ve Valinoru), Mithrandir (tak mu říkali elfové) nebo Tharkûn (tak mu říkali trpaslíci a znamená to muž s holí)

Počátek
Gandalf byl Maia, který bydlel ve valinorském Lórienu, patřil do domu Irma a často také navštěvoval a učil se od Nienny. Miloval Ilúvatarovy děti, neviděný chodil mezi elfy a obohacoval je krásnými vidinami nebo moudrými popudy. Jeho silou bylo naslouchání, trpělivost, soucit a odvracení zoufalství a temných představ.

Rok 1000 T.v.
Kolem roku 1000 Třetího věku byl vyslán Pány Západu do Středozemě spolu s ostatními čaroději, aby pomohl čelit Sauronovi. Vyslaní Maiar nesměli otevřeně projevovat svou moc, ale radami, porozuměním a přesvědčováním sjednocovat svobodné národy k dobrému. Byli oděni lidským tělem, aby si získali důvěru elfů a lidí, i když to mohlo zakalit jejich moudrost a poznání a zmást je únavou, strachem a slabostmi. Oproti Curumovi (ve Středozemi zvaném Saruman) a Alatarovi, kteří se přihlásili dobrovolně, se Olórin zdráhal a považoval se za příliš slabého na takový úkol.

Středozem
Když připluli s ostatními Maiar do Středozemě tak byl ze všech nejmenší a nejstarší, byl to Gandalf Šedý a ostatní Maiar, se kterými připlul byli Saruman Bílý, Radagast Hnědý a pak dva modří čarodějové Atlantar a Pallando. Círdan daroval Gandalfovi Naryu, protože v něm rozpoznal ze všech Maiar největší moudrost. Saruman si to poté uvědomil a začne se v něm probouzet závist, že Gandalf dostal takový dar.

Narozdíl od Sarumana a Radagasta se Gandalf neusadil ale naopak se rozhodl cestovat. Na svých cestách narazil na Hobity a ze všech národů Středozemě si je oblíbil nejvíce, protože v nich viděl jejich statečnost, houževnatost a důležitost.

Rok 2063 T.v.
Gandalf nejvíce pochyboval o stínu narůstajícím nad Temným hvozdem, měl podezření, že to může být povstávající Sauron. Roku 2063 Třetího věku proto vstoupil do Dol Gulduru, Temný pán se však stáhl na Východ a započalo období míru. Ten trval téměř 400 let, dokud se Sauron do Dol Gulduru opět nevrátil. To vedlo v roce 2463 k vytvoření Bílé rady, v níž byli Gandalf, Saruman, Elrond, Galadriel, Círdan a někteří další páni elfů. Galadriel chtěla, aby se hlavou Rady stal Gandalf, ale on tento poctu odmítl, neboť nechtěl mít jiná pouta a závazky než vůči těm, kteří jej poslali. Proto byl zvolen Saruman, který měl největší informace o taktikách Saurona.

Rok 2850 T.v.
V tomto roce se Gandalf odhodlal k tomu, aby podruhé vstoupil do Dol Gulduru a odhalil, že zde skutečně povstal Sauron.

Setkal se zde v podzemní kobce s umírajícím Thráinem, kterého Sauron obral o jeden ze Sedmi prstenů  a získal od něj klíč od Ereboru.

O rok později na schůzi Bílé rady se Saruman postavil proti Gandalfově snaze podnítit útok na Dol Guldur předstíraje, že zjistil, že se Jeden prsten dostal do moře.

Bilbovo cesty
Gandalf občas zajížděl do Kraje odpočinout si od starostí, které jej tížily.
Dne 15. března 2941 Třetího věku se náhodou setkal v Hůrce s Thorinem Pavézou, Thráinovým synem, který mu pověděl o své touze získat zpět trpasličí město Erebor, kde je nyní drak Šmak. Gandalfovi samotnému již dlouho dělalo starosti, jak se vypořádat s hrozbou draka. Přiměl Thorina souhlasit s tajnou výpravou a vzít s sebou Bilba Pytlíka jako zloděje. Do hlavy mu totiž  vstoupila myšlenka, že bez Bilba nebude výprava úspěšná. Musel se hodně snažit, aby zlomil nedůvěru trpaslíků vůči Bilbovi a zároveň přesvědčit k účasti Bilba, který už tolik nedychtil jako v mládí.

Výprava Thorina a jeho dvanácti druhů putovala nejprve do Roklinky, po cestě však narazila na zlobry, kteří trpaslíky pochytali a chystali se je sníst. Skrytý Gandalf však zlobry  vyprovokoval, vyvolal mezi nimi hádku, až zapomněli na svítání, kdy je první paprsky slunce proměnily v kámen. Ve zlobřím pokladu se kupodivu nacházely vzácné elfské meče Glamdring a Orcrist a nůž Žihadlo, který pak používal Bilbo. Gandalf si vybral Glamdring a od té chvíle jej používal jako svůj meč.