,,Win, podívej. Není to roztomilý," zaculí se Jul nad bílým pyžámkem s dinosaurem uprostřed. S lehkým úsměvem přikývnu a v té chvíli už leží v nákupním košíku. ,,Ber to jako dárek od tety," ušklíbne se a s plným košíkem dětských věciček dojdeme k pokladně.
,,Dokážu se o sebe postarat. A o něj také," sáhnu si rukou na lehce vypouklé bříško, které v třech měsících není stále moc vidět. Léto akorát začalo a my úspěšně složili zkoušky, tím pádem jsme dokončili první ročník. Já se na léto stěhuji zpět k našim, abych si ušetřila něco málo na byt, který budu potřebovat, jelikož pochybuji, že kdyby ve tři ráno začalo v našem pokoji řvát mimčo, že by to ostatní braly s klidem. Navíc jsem se s ředitelkou školy domluvila na volnější program, což představuje, že budu na půl studovat dálkově a občas docházet na nějaké přednášky a zkoušky.
,,Já vím, Win, ale potřebuješ šetřit. Víš, jak jsou děti drahé? Navíc já mám teď peněz dost a chci, aby mě měl ten vetřelec rád," ďábelsky se uculí a podá prodavačce za kasou peníze.
,,Děkuju," věnuju jí malý úsměv a popadnu plnou nákupní tašku.
,,Tak na to zapomeň ty jedna těhule!" křikne po mě má kamarádka a okamžitě mi vytrhne poutko z ruky. S povzdechem protočím očima a zrakem sjedu na své břicho. Za pár měsíců bude to malé na světě a já budu máma. ,,Mluvila jsi s Willem?" zeptá se najednou. Prudce trhnu hlavou při vyslovení jeho jména.
,,Ne. Ale nedávno jsem potkala Daniela a říkal, že si tu stáž v Německu prodloužil, takže tam zřejmě teď je," kmitnu rameny a nasednu do auta. Jul hodí tašky dozadu a pak se usadí vedle mě a já se rozjedu.
,,Měla bys mu to ale říct. Já vím, že to, co udělal, se neodpouští, ale měl by vědět, o co přichází. A třeba by ti i pomohl. Aspoň finančně," řekne opatrně. Vím, že má pravdu, ale já ho nemůžu vidět. Věřila jsem mu a on mi vrazil kudlu do zad. Už nikdy ho nechci vidět.
,,Nechci ho vidět. Vím, že je to jeho táta," znovu se dotknu svého břicha, jen abych zkontrolovala, že tam stále je. ,,Ale rozhodl se sám. Tím, že se s ní vyspal, přišel o svůj nárok na otcovství," utnu celou tuhle konverzaci a dojedu na nádraží, kde už čekal Nathan. Nate bydlí kousek ode mě, takže se může svézt se mnou a Jul jede s ním, aby se seznámila s jeho rodinou. Když nasedne dovnitř, nejdříve dlouze políbí Jul a pak se na mě zářivě usměje.
,,Jak se daří, dámy?" opře se vzadu o sedadlo a já na něj pohlédnu do zpětného zrcátka.
,,Nakoupili jsme s Win nějaké oblečení pro špunta. Mrkni se do té tašky vedle tebe," oznámí mu a on se začne přehrabovat v kupě oblečků.
,,Ten s dinosaurem je úžasnej," zaculí se Nate a Jul se hlasitě uchechtne.
,,Vidíš. Jsme si souzení," ušklíbne se a já nad nimi jen zakroutím hlavou.
,,A mluvila jsi s ním?" položí mi stejnou otázku jako Jul.
,,Nechci o tom mluvit. William je už minulost. Teď se chci zaměřit jen a jen na své miminko," Jul se se starostí v očích podívá na odraz Nathana v zrcátku a ten jí vrátí stejný pohled. ,,Už se o tom nebavme," pustím rádio a společně se všichni dáme do zpívání.
***
,,Broučku," vydechne mamka hned, jak mi otevřela dveře a ihned si mě přitáhne do náruče. ,,Tak se mi ukaž," odtáhne mě od sebe a zrak jí spadne na mě malé bříško. ,,Už víš, co to bude?"
,,Příští prohlídku se to dozvím," usměju se. ,,Pomůžeš mi s taškami?" vydám se zpět k autu a mamka rychle spěchá za mnou. Mamka vezme tu těžší a já ten zbytek, což představuje jen batoh. Obě zapadneme do domu a mamka za námi zavře dveře.
,,Princezno," uslyším za zády a rychle vběhnu do jeho hřejivé otcovské náruče. ,,Nějak si nám vyrostla," ušklíbne se a já ho se smíchem praštím do hrudi.
,,Win je tu!" zaslechnu od schodů a pohlédnu na holčičku cupitající dolů. Rychle ke mně doběhne a obejme mě kolem pasu.
,,Opatrně, zlatíčko," upozorní ji mamka a její stisk ihned povolí.
,,Něco pro tebe mám," rozeběhne se ke kuchyni a po chvíli se vrátí s obrázkem v ruce, který mi podá.
,,Děkuju. To si vystavím v pokoji," dřepnu si k ní a jemně ji políbím do vlásků.
,,Tak pojďte do kuchyně. Dáme si večeři," rozhodne mamka a všechny nás nažene ke stolu. V tom ruchu, kdy se všichni nepřetržitě bavili, jsem se konečně cítila v bezpečí. Od té doby, kdy jsem ztratila toho jediného člověka, na kterém mi kdy záleželo, jsem se cítila hrozně sama. Mám vychovávat dítě, jejíž otec u toho nebude. Bůh ví, jestli se to vůbec dozví.
S výdechem padnu do své staré postele a pohlédnu na čistě bílý strop. Když jsem byla malá, ležela jsem tu a přemýšlela, jak asi bude vypadat můj manžel a kolik budeme mít dětí a jak budu šťastná v úplné rodině.
Místností se rozezní pípnutí mého telefonu. Se zabručením se zvednu a odemknu ho. Okamžitě na mě vyskočí zpráva, nad kterou se tyčí jméno, ze kterého se mi rozbuší srdce.
Kdy jsi mi chtěla říct, že jsi těhotná?! -W
Dnes už poslední ;)
