Trouble maker (Luke Brooks fanfiction)

3)LA

Celý víkend proběhl docela klidně. Dobalila jsem už v sobotu dopoledne a proto mi mamka dovolila ze soboty na neděli přespat u Lucy, abychom se rozloučily. Byla to ta nejlepší přespávačka, na které jsem kdy byla. Snědly jsme všechno, co jsme našly, udělaly jsme si filmový maraton a vyfotily jsme snad tisíc fotek.

„Madison! Už musíme jít!" zakřičela mamka.

„Už jdu!" Seběhla jsem schody dolů a šla do předsíně. Taťka mi ještě pomohl odnést kufr do auta a mohly jsme vyrazit.

V rádiu nic moc nehráli, tak jsem si prostě nasadila sluchátka a pustila svoje oblíbený písničky. Jen tak jsem sledovala prostředí, které jsme právě míjeli a při tom přemýšlela o těchto prázdninách. Jak to vydržím dva měsíce v domě s pěti idioty? Vlastně toho Jamese jsem moc neznala. Tajně jsem doufala, že bude alespoň trochu normální. Bohužel Daniel nemůže mít normálního kamaráda. To už je pravděpodobnější, že zítra najdu na záchodě růžového jednorožce zvracejícího duhu.

„Madison?" vytáhla mě z mého vlastního světa mamka, která se mnou lehce třásla.

„Co se děje?" vytáhla jsem si sluchátka z uší a zmateně jsem se na ni podívala.

„Už jsme tady" zasmála se nad mojí reakcí. Vystoupily jsme, vzaly moje tašky a šly dovnitř.

Ještě jsem měla trochu času, a tak jsme se s mamkou podívaly po obchodech a zašly jsme si na kafe. Povídaly jsme si o všem možným a já se skvěle bavila. Mám boží mámu. Jde naprosto s dobou, je vtipná, milá, starostlivá a hlavně se s ní dá skvěle povídat. Možná až moc dobře. Tak jsme se zakecaly, že jsme úplně zapomněly na čas. Rychle jsem se s ní rozloučila, objala ji a běžela na všechny ty otravný kontroly. Letadlo jsem naštěstí stihla, ale jen tak tak.

Ještě nikdy jsem neletěla takovou dlouhou dobu. Patnáct hodin!

Ze začátku mi bylo docela špatně, ale netrvalo to moc dlouho. Nakonec jsem to přežila ve zdraví.

Ten pocit mít zase pevnou půdu pod nohama byl k nezaplacení.

Šla jsem si pro kufr k takovým těm pásům. Chvilku trvalo než jsem si ho všimla. Byl sice obrovský, ale dost nenápadný vzhledem k tomu, že byl celý černý.

Musela jsem si půjčit jeden vozík, protože sama bych to neunesla. Venku jsem si stopla taxíka a nadiktovala mu adresu, kterou mi mamka poslala SMSkou.

Po cestě jsem přemýšlela o mém vztahu s Danielem. Asi nemá cenu ho ignorovat. Přece jen s ním budu muset žít v jednom domě dva měsíce. Asi si nás ušetřím těch scén a pokusím se být milá.

Trvalo jen tak deset minut než mi zastavil před obrovskou vilou. Nemohla jsem uvěřit svým očím. To byl největší dům, co jsem kdy viděla.

Poděkovala jsem taxikáři a podala mu částku, o kterou si řekl. On se jenom usmál a odjel.

Otevřela jsem bránu a došla ke dveřím. Zhluboka jsem se nadechla a zazvonila.