9)What happened?

197 32 1
                                    

*Madison*

"MADISON!!!" pomalu jsem otevřela oči a zamteně se podívala ke dveřím, kde stál zuřící Daniel. "CO DĚLÁŠ V LUKOVĚ POSTELI?! A PROČ MÁŠ NA SOBĚ JEHO TRIKO?!" Řekla bych, že tu výbušnou povahu máme v rodině.

"Klid. Nic se nestalo." řekl Luke tím svým ranním chraplákem. Zvedl se a mě se naskytl pohled na jeho vypracované tělo. Na chvíli jsem zapomněla na to, že v pokoji stojí i můj starší bratr a myslí si, že jsem spala s jeho kamarádem a skousla jsem si spodní ret. Luke došel ke skříni, vytáhl z ní první tričko, které mu přišlo pod ruku a rychle si ho přetáhl přes hlavu.

"NIC SE NESTALO?! JAK POTOM VYSVĚTLÍŠ, ŽE JSI NA SOBĚ MĚL JENOM BOXERKY?!" začal zase.

"Vžycky spím jenom v boxerkách." pousmál se a opřel se bokem o skříň.

Takhle to pokračovalo ještě alespoň půl hodiny a mně už Daniel opravdu lezl krkem. Tak je moje matka nebo co? Chápu, že se ptá, ale tohle už opravdu přehání.

„Skipe?" skočila jsem mu do řeči. On vlastně s Lukem nemluvil, spíš na něj celou tu dobu křičel. Až mi ho bylo trochu líto.
Podíval se mým směrem s výrazem, který říkal „Ty se radši ani neozývej." To byla poslední kapka. Zvedla jsem se, prošla jsem kolem Daniela ven na chodbu a do svého pokoje.

„CO SI MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ?!" zakřičel zase ten debil, když jsem začala házet svoje oblečení a další nezbytný věci do batohu.

„Odcházím!" otevřela jsem okno, ukázala jsem na něj vztyčený prostředníček a s batohem na zádech jsem vyskočila ven z okna. Díky bohu, že mám pod oknem střechu od terasy.
Usmála jsem se a radši rychle seskočila z té stříšky a běžela pryč. Ještě jsem slyšela, jak za mnou něco křičí, ale to už jsem úspěšně odignorovala. Přeskočila jsem branku a běžela dál ulicemi LA. Měla jsem štěstí, že bylo teprve nějak sedm ráno, takže venku nebylo moc lidí.

Jen pár se jich pár rozhodlo zajít si ráno na procházku a já si tak vysloužila několik nechápavých pohledů. Přece jenom nevidíte každý den holku běžící po ulici jen ve spodním prádle a velkém tričku s batohem na zádech. Teda alespoň já ne.

Když už jsem byla v dostatečné vzdálenosti od domu, zastavila jsem a vytáhla z toho batohu nějaké džínové kraťase a tenisky. Obula jsem si je a rychle si natáhla ty kraťase. Samozřejmě jsem byla na tolik chytrá, že jsem si nevzala žádné triko na převlečení. Bravo! Zase jsi dokázala, jaký jsi idiot. Neříkej, že sis zapomněla vzít i peníze? Jak já nesnáším svoje podvědomí! Ale tentokrát mělo bohužel pravdu. Opravdu jsem si zapomněla i peníze. Co teď? Začínala jsem panikařit.

Pak jsem si vzpomněla na to, že mám číslo na Jacka. Sice jsem ho nechtěla otravovat, ale zpátky jsem taky ještě nemohla. Naštěstí mi u sebe dovolil přespat.

Celý zbytek dne probíhal docela v pohodě. Pak ale přišel večer. Jack se vrátil z hospody a já se nestačila divit jeho chování.

„Víš Madison, na tuhle chvíli jsem čekal opravdu dlouho." usmál se. „Nikdy jsem tě nepřestal milovat, ale pak, jak si mi nedala druhou šanci jsem tě začal nenávidět a prahnout po pomstě. Sledoval jsem tě každý den. To, že jsme v LA zaráz není náhoda. Když jsem se dozvěděl, že sem jedeš, neváhal jsem ani minutu." jeho oči jako by zčernaly.
Začínala jsem se ho opravdu bát. Mluvil jakoby se dočista zbláznil. Jako psychopat.
„A teď když tě tady mám, už tě nenechám utéct." znovu se usmál. To už jsem cítila, jak se mi po tvářích kutálí několik slz. Nemohla jsem tomu uvěřit. Jack byl vždycky můj nejlepší kamarád. Byl jeden z nejmilejších lidí, co jsem znala. Co se to s ním stalo?

Došel ke mně a drsně mě chytl za pravé zápěstí a táhnul mě někam ke schodům. Snažila jsem se vymanit z jeho sevření, ale byl moc silný. Několikrát jsem se ho pokusila kopnout, ale jeho stisk vždy akorát zesílil.

Otevřel dveře od nějakého sklepa a chtěl mě shodit dolů ze schodů.
Chytla jsem se zábradlí a rychle vykopla nohu kamsi do prostoru. Trefila jsem se mu přesně do kolene.
Využila jsem situace a rychle se rozběhla ke dveřím. Když už jsem chtěla zatáhnout za kliku, cítila jsem ostrou bolest hlavy a pak už jen svůj pád na studenou, tvrdou zem.

Začíná to být zajímavé :D

Kdyžtak, když jsem to psala poslouchala jsem hlavně P!nk- So What :3 (média)

Enjoy,

-Bára :*

Trouble maker (Luke Brooks fanfiction)Kde žijí příběhy. Začni objevovat