5)Meeting all of them

272 33 0
                                        

Pořád nechápu, jak mě tenhle seriál může ještě v sedmnácti tak bavit.

Seděla jsem na pohovce a dívala se na asi už třetí díl a nemohla od toho odtrhnou oči.

"Baf!" zakřičel mi u ucha Daniel.

"Sakra! Víš jak jsem se lekla?! Chceš abych dostala infarkt?!" vyjela jsem na něj. Cítila jsem se jako by mi mělo srdce z hrudi vyskočit. On se jenom válel po zemi a brečel smíchy.

"Tak promiiiň." řekl se štěněčím výrazem, když už se trochu uklidnil. „Ale přivezl jsem pizzu!" nadšeně zvolal.

"Tak jo. To mi jako omluva stačí." zasmála jsem se a běžela do kuchyně sníst jedno ze svých oblíbených jídel. Docela mě potěšilo, že si pamatoval moji oblíbenou.

Vůbec se nezměnil. Jí jako strašný prase. Jak může devatenáctiletý kluk mít celou pusu špinavou, když jí pizzu?

"Pojď. Ukážu ti tvůj pokoj." naposledy si kousl a nedočkavě mě zatáhl za ruku. Jenom jsem se zasmála a nechala se táhnout nahoru po schodech. Vyšli jsme schody a Daniel mi zakryl oči.

"Je to nutný?" zasmála jsem se.

"Jo." trval si na svým.

"Dobře." s povzdechem jsem to vzdala.

Chviličku mě vedl po chodbě, když najednou zastavil, odkryl mi oči a pomalu otevřel dveře.

"Páni." bylo jediné na co jsem se zmohla. Byl nádherný. Přesně takový, jaký jsem si vždycky přála.

"Ten pokoj je úžasný! Ty jsi ho navrhoval?" po chvíli ticha jsem se na něj s údivem otočila a on jenom přikývl. Skočila jsem mu do náručí a pevně ho objala. "Díky. Díky. Díky." opakovala jsem pořád dokola. On nic neříkal a pořád se usmíval jak sluníčko na hnoji.

Docela dlouho jsme si potom ještě povídali o tom, jak to všechno zařídil. Dozvěděla jsem se, že naproti chodby má pokoj Luke, vedle něj Jai a vedle Daniel. Pokoj vedle toho mého patřil Beauovi a poslední Jamesovi.

Středa byla docela fajn. Brzy ráno přijel James a začal si vybalovat, tak jsem se k němu přidala a taky si začala vybalovat věci. Bylo toho tolik, že mi to trvalo skoro celý den. Večer jsme šli všichni tři do kina na jakousi komedii a bylo to super. Fakt jsem si to užila. Zjistila jsem, že James je opravdu docela normální, což mě dost překvapilo. Ale není to, že by byl nějaký upjatý nebo něco. Je i vtipný a umí se bavit. Myslím, že bude jediný kdo mě v tomhle domě nebude každý den otravovat. Jen tak obden.

....................

"Dobré ráno!" někdo zařval. Chvíli mi trvalo než jsem si uvědomila, že je to Daniel. Pomalu jsem otevřela oči a nadskočila leknutím, když jsem ho uviděla přímo nade mnou.

"Děláš si ze mě prdel?! Ty mě fakt jednou zabiješ." zkopala jsem ho ze sebe a ještě výhružně zvolala: "To si vypiješ!"

Slezla jsem z postele a využila toho, že ležel na zemi a začala jsem ho neúprosně lechtat.

"Dost! Dost! Přestaň!" křičel a začal brečet smíchy.

"Popros!" začala jsem se taky smát.

"Prosím!" nechala jsem ho, když jsem uslyšela něčí zakašlání. Oba jsme se podívali ke dveřím ke stál vysmátý James opřený o futra.

"Lidi! Vždyť jste sourozenci! Já věděl, že jste zvrácení, ale až tak?" smál se James. Zakroutil nad námi hlavou  a odešel.

"Co?" zeptal se vyděšeně můj bratříček, protože to jeho malému mozečku ještě nedošlo.

"Hádej." zasmála jsem se. "Co myslíš? Přijde a vidí mě jak na tobě sedím obkročmo s rozcuchanýma vlasama a jsme oba červení a udýchaní?" vysvětlila jsem mu se smíchem.

"Ahaaa, proboha fuj. No chtěl jsem ti říct, že Brooksové by měli přijít v devět, což je tak za čtvrt hoďky." podíval se na hodinky a radši rychle odešel.

Sakra! Odběhla jsem do koupelny a vysprchovala jsem se. Doběhla jsem zpátky do pokoje a zjistila jsem, že mám už jen šest minut. Nemám čas vymýšlet složitý outfit. Vzala jsem si černý overal bez ramínek a k tomu jednoduchý pásek (média). Ještě jsem se trochu nalíčila a už pomalu šla dolů po schodech. Všichni seděli na pohovce a povídali si o něčem. Když si mě všimli, všechny jejich pohledy se na mě upřeli.

"Wow." slyšela jsem říct ta dvojčata zaráz, přičemž jim spadla čelist až k zemi. Nad tím jsem se musela pousmát.

"Co? Vždyť víte, že mám sestru." zeptal se Daniel nechápavě všech Brooksů, kteří zrovna slintali na gauč.

"Nikdy si nám neřekl, že je tak sexy." zkousnul si spodní ret ten Luke a sjížděl si mě pohledem. Trochu jsem se začervenala.

"Luku Mark Anthony Brooksi! Ani na to nemysli!" okřikl ho Danny. Na to jsem se začala smát, došla k nim a provokativně si sedla Danielovi na klín.

"Na co koukáme?" zašeptala jsem, ale dost nahlas, aby mě všichni slyšeli a dala mu pusu na tvář. Tohle mě tak baví a vypadá to, že jeho taky.

Omlouvám se, že jsem to včera nestihla do půlnoci (je 0:24 :D), ale za to je tahle kapitola extra dlouhá a dneska přidám ještě jednu :)

Enjoy,

-Bára :*

Trouble maker (Luke Brooks fanfiction)Příběhy, které tě pohltí. Začni objevovat