My Bad Cop! [POZASTAVENO]

1. kapitola

Celý dětství jsem chtěla najít svýho otce, ale neměla jsem ani tucha, jak se můj otec jmenoval nebo jak vypadal. Babička mi o něm vyprávěla jenom v tom dobrém. Nikdy o něm neřekla křivé slůvko. Ona ho měla v lásce, narozdíl od své dcery. Mé matky. Když ho matka opustila, babička věděla že moji výchovu nebude zvládat, proto si mě vzala a starala se o mě. Jenže v mých 13 letech zemřela a já musela zpátky k matce. Ze začátku to bylo v pořádku, ale pak to začalo být horší a horší. Vyhazovala mě z bytu jenom kvůli tomu, že si tam chtěla přivést nějakýho chlapa. Ráno jsem odešla do školy a odpoledne jsem musela být venku. Takhle se to opakovalo pořád.  Teď mi je 16 a mamka se o mě najednou začala víc starat. Nechápu proč. Pořád mě ignorovala a teď najednou tohle.

*****

Jeli jsme autem po dálnici, když v tom jsme uslyšeli policejní sirénu. Opět nás zastavili. Zastavili jsme na odstavným pruhu a čekali až přijdou. Za zrcátka jsem viděla, že vylezl cca 30 letej policajt. Druhýho jsem bohužel neviděla. Otočila jsem se na mamku a viděla její zděsený výraz. Nechápala jsem co se děje. Ti dva přišli k našemu autu a pozdravili.

,,Dobrý den. Semir Gerk...." nestačil to doříct. ,,Nazar. Jsi to ty?" díval se na  mámu a pak se koukl na mě. Prohlížel si mě od shora dolů. ,,Ahoj Semire." mamka ho pozdravila. Zřejmě to byl její starý známý, se kterým spala. Mamka si musela vystoupit. Ten Gerkhan si ji vzal stranou a o něčem se bavili, zatímco já seděla v autě a nevěděla co se děje. Ten jeho kolega se na ně taky koukal. Ani jeden jsme netušili, o čem se baví. Pak se vrátili. Mamka byla vytočená a ten Semir nebo jak se jmenoval na nás nechápavě koukal. Mamka nastartovala auto a odjeli jsme.

Celou cestu bylo v autě ticho. Já ani máma jsme neřekli slovo.

Doma jsem si zalezla do pokoje a vzala si notebook. Prohlížela jsem instagram a další sociální sítě. Pak mi do pokoje vlezla máma. Sedla si ke mě na postel a koukala se na mě. Já se na ni jenom nechápavě dívala. ,,Nikol. Potřebovala bych si s tebou promluvit. Jak nás před chvílí zastavila policie, tak já se ze Semirem moc dobře znám." ,,Byl to nějakej z těch tvých chlapů, se kterými si spala?" ,,Ano byl to jeden z nich, ale to není to, co ti chci říct." ,,A co mi chceš jako říct? Že to snad byl můj otec, o kterým mi babička vyprávěla a kterýho si ty odkopla?" trochu jsem se začala smát, ale hned jsem toho nechala, protože matka sklopila hlavu a hned bylo jasný, že to co jsem právě před chvílí řekla je pravda. Chvíli jsem nemohla nic říct, ale pak jsem začala ječet. ,,Že si ze mě děláš srandu?! To snad není pravda!" začala jsem šílet.

16 let mi otce nechce představit a teď mi v klidu oznámí, že ten policajt je můj otec. Já to s ní v jednom pokoji nevydržela a musela jsem vypadnout pryč. Byla jsem vytočená. Vzala jsem si mobil a vyhledala si toho Semira Gerkhana. Našla jsem si adresu jeho práce a vydala jsem se tam. Nebylo to moc daleko. Šla jsem cca půl hodiny. Zastavila jsem se před policejní stanicí a rozhodovala se, jestli tam mám jít nebo ne. Nakonec jsem se rozhodla pro ano.

Vevnitř jsem se zeptala nějaký paní jestli tady je Semir Gerkhan a že bych s ním potřebovala mluvit. Chvilku se na mě dívala, ale pak se zvedla a odešla do vedlejší kanceláře. Pak se vrátila a  za ní přišel můj otce, jenže to on ještě nevěděl. ,,Dobrý den. Mohla bych s vámi mluvit?" zeptala jsem se nejistě. ,,Ahoj. Jistě. Pojď se za mnou do kanceláře."

Snad se vám první kapitola líbila. Napište mi, jestli v tom mám pokračovat nebo ne.