My Bad Cop! [POZASTAVENO]

4.kapitola

Vzbudila jsem se kolem půl 10. Najednou se otevřeli dveře a tam stál Ben se snídaní. Nevěřila jsem vlastním očím.

,,Dobré ráno. Tak jak ses vyspala?"

,,Dobré i tobě. A vyspala jsem se skvěle."

,,Tak to je dobře. Tady jsem ti přinesl palačinky. Dělal jsem je poprvý, tak snad budou dobrý."

,,Děkuju moc."

Hned jsem si jednu vzala a ochutnala. Byl výborná. Úplně jsem se olizovala. Ben na mě jenom koukal a čekal na názor.

,,Jsou výborný."

,,Tak to jsem rád. Jsem si myslel že budou strašný."

Najednou se ozval zvonek.

,,To bude asi Semir."

Zvednul se a odešel otevřít. Tohle Semir nebyl. Byl to ženský hlas. Slyšela jsem kroky, který se blížili k pokoji. Přišel Ben a za ním nějaká ženská. Dívala se na mě a já zase na ni.

,,Nikol. Tohle je Andrea.... Semirova žena."

Vykulila jsem oči. Nevěděla jsem co říct. Radši jsem sklopila hlavu k zemi.

,,No... Tak já už půjdu do práce. Semir určitě už na mě čeká. Nikol kdyby něco tak volej. Číslo je na lednici a nebo přijď za námi do práce. Ahoj."

,,Ahoj."

,,Ahoj."

Ben odešel a my tam zůstali sami. Bylo mezi námi strašný ticho. Ani jedna jsme nic nechtěli říct.

,,Ahoj. Jsem Andrea."

,,D-d-dobrý den. Já jsem Nikol." vykoktala jsem ze sebe.

,,Můžeme si tykat."

,,Dobře."

A: ,,Jsi celá po Semirovi a jsem ráda, že tě můžu poznat. Nechtěla bys třeba někam zajít. Například někam nakupovat nebo jen tak do parku se projít. Mohli bychom vzít Ajdu a Lili. Samozřejmě pokud budeš chtít."

,,Můžeme. Tak já se jenom obleču a můžeme vyrazit."

,,Tak fajn. Počkám vedle."

Odešla vedle a já vylezla z postele. Došla jsem si ke svýmu kufru a vyndala jsem si černý kraťasy a bílí tílko. Udělala jsem si culík, trochu se namalovala a mohla jsem vyrazit. Vyšla jsem z pokoje a šla přímo za Andreou.

,,Tak můžeme jít?"

,,Ano."

,,A kam půjdeme?"

,,Nejdřív zajdeme pro holky a pak můžeme jít třeba nakupovat."

,,Tak fajn. Já zavolám Ajdě aby se připravili než pro ně přijedeme."

,,Dobře."

*Mezitím v práci*

,,Ahoj parťáku."

,,Ahoj Bene."

,,Před chvíli ke mně domů přišla Andrea."

,,Cože?"

,,Jo. Chtěla mluvit s Nikol. Tak jsem je radši nechal osamotě a jel do práce."

Najednou jim hlásili loupežný přepadení. Museli rychle vyrazit, takže Semir nestačil říct to, co chtěl.

*U nás*

Přijeli jsme před velký, bílí, dvoupatrový dům. Byl opravdu ohromný. Koukala jsem na něj s otevřenou pusou. Andrea přišla ke mě a pobídla ať vylezu z auta. To jsem taky udělala. Najednou se otevřeli dveře a v nich stáli dvě holčičky. Andrea na ně mávla a oni k nám přiběhli.