My Bad Cop! [POZASTAVENO]

11.kapitola

Ráno jsem se vzbudila celkem brzo, protože jsem vůbec nemohla spát, jelikož jsem stále myslela na včerejšek. Vylezla jsem z postele a vydala se do kuchyně. Na lednici byl papírek kde bylo napsaný, že jeli k mým nevlastním prarodičům. Opět mám barák celý pro sebe. Super. Aspoň se mě nikdo nebude ptát, proč jsem včera byla taková. Udělala jsem si jídlo a šla jsem si sednout ven na terasu. Pak jsem odnesla nádobí do myčky.

Když jsem seděla na gauči a dívala se na televizi, tak někdo zazvonil. Z nechutí jsem šla ke dveřím. Otevřela jsem je a viděla kdo to je.

,,Ahoj."

,,Ahoj." odpověděla jsem.

Chvilku jsme tam jen tak stáli a dívali se na sebe.

,,Můžu dál?"

,,Semir tady není a nevím kdy se vrátí. Takže jestli s ním potřebuješ něco vyřešit, tak budeš muset přijít jindy."

To jsem mu říkala mezitím co jsem šla do obýváku. Sedla jsem si na gauč a vzala si mobil. 

,,Já nepřišel za Semirem, ale za tebou." a stoupl si přede mně.

,,Alexi to už jsme si včera vysvětlili ne?"

Nechtěla jsem se o tom už bavit, jenže on toho zřejmě nenechá. Stoupla jsem si přímo k němu a dívala se mu do jeho čistě modrých očích. On se zase díval do těch mých. Než jsem stačila jakkoliv zareagovat, přitáhl si mě blíž a políbil mě. Když se odtrhl, podíval se na mě smutným pohledem. Já trochu odstoupila a nic neříkala. 

,,Proč tohle děláš?"

,,Co?"

,,To všechno. Proč?"

,,Už jsem ti to říkal. Miluju tě a chci s tebou být."

,,A já ti říkala že to nejde."

,,Proč ne?"

Jenom jsem nad tím mávla rukama a sedla si, protože to nemá cenu. Alex si sedl vedle mě a dal mi ruku přes rameno. Já se o něj jenom opřela a nemluvila. Hlavou se mi honili všechny ty polibky. 

,,Hele. No víš...To je jedno."

,,Co si chtěla říct?"

,,To je jedno."

,,Povídej."

,,To nejde."

,,Co nejde?"

,,Chodit s tebou."

Podíval se na mě a usmál se. V jeho očích bylo vidět, že on si myslí úplný opak. Pevně mě objal a já jeho taky. Cítila jsem se v bezpečí. Tohle teď potřebuju pořád. Přitiskla jsem víc hlavu do jeho hrudi.

,,Miluju tě." zamumlala jsem do jeho voňavý mikiny.

,,Já tebe taky."

Musela jsem se na něj usmát. Byla jsem šťastná. Už od začátku se mi nehorázně líbil a věčně jsem na něj po večerech myslela a teď? Teď s ním jsem. Jenže jak to teď vysvětlím tátovi? Co na to řekne a jak bude reagovat. Tohle jsem nedomyslela. Sakra. No dneska to řešit nechci. Chci si užívat chvilky s Alexem. Jenom my dva a nikdo jiný. 

Leželi jsme na gauči a povídali si. Alex mě hladil na rameni a já si to užívala. Od teď s ním chci být každou chvilku. 

,,Alexi?"

,,Ano?"

,,Semirovi to ještě říkat nebudeme. Chci ho na to připravit."

,,Dobře." a dal mi letmý polibek na čelo.

Najednou mu začal zvonit mobil. Volala mu Zuzana, že na něco přišla, tak aby se co nejdřív dostavil na stanici. Musel souhlasit, jinak by to bylo nápadný. 

,,Už budu muset jet. Pak se ti ozvu."

,,Tak dobře."

Na rozloučenou jsme se políbili a on odešel. Opět jsem byla v baráku sama. Alex mi chyběl a to tu není teprve 5 minut. Přemýšlela jsem, jestli to mezi námi bude klapat. Celkem jsem se bála tátovo reakce. Co na to fakt řekne. Ten bude vyvádět.

*Večer*

Táta s Andreou a s holkama přijeli celkem pozdě. Já ležela u sebe v posteli a volala s Benem. Měl zrovna chvilku čas, tak mi zavolal. Neřekla jsem mu, že chodím s Alexem, protože by to nejspíš řekl Semirovi. Ještě chvilku vydržím. Zrazu se mi otevřeli dveře od pokoje a v nich stál Semir.

,,Ahoj zlatíčko. Ty už ležíš?"

,,Ahoj tati. Jo. Už ležím a volám si  s Benem."

,,Fakt? Ahoj parťáku. Tak jak se ti daří v Americe?"

,,Ahoj. Skvěle. Je to tu super. Určitě mě tady musíte navštívit. Budu jenom rád."

,,Jasně. Určitě někdy přiletíme, ale teď už zase musím jít. Andrea chce s něčím pomoc. Tak se měj."

,,Ahoj."

Táta odešel a já ještě chvíli volala s Benem. Byla jsem unavená, takže jsem ukončila hovor a šla spát. Před spaním jsem myslela na Alexe. Najednou mi přišla zpráva a hádejte od koho byla. Od Alexe. Přál mi dobrou noc a sladký sny. Bylo to od něho hrozně hezký. Odepsala jsem mu a pak už šla vážně spát. 

Tak jo. Další kapitola je na světě. Aplaus prosím. Ne kecám. Snad se vám líbila a doufám že vás to stále baví. Nerada bych ji skončila, protože s touhle knihou mám fakt velký plány a už mám vymyšlený pokračování, na který se fakt můžete těšit.