Puppy

7

Usmíval jsem se, ale uvnitř jsem byl myšlenkami úplně rozpolcený. Zamiloval jsem si chuť jeho rtů, ačkoli se mi jí moc nedostalo a kvůli krátkosti polibku už z mých chuťových pohárků téměř vyprchala. Chtěl jsem víc. Dopřávat si pohled na jeho krásné oči co nejčastěji, tonout v nich, nechat jeho jemně růžovými líčky hýčkat své oči, a svými rty chvilku co chvilku opečovávat ty jeho...
"Nebude ti vadit malá pochůzka po úřadech?" zeptal jsem se a Baek nasadil nechápavou masku.
Otočil jsem se k policistovi... Kai? Tušil jsem, že se tak nějak jmenuje.
"Chci si ho adoptovat. Co pro to musím udělat?"
Kai se na mě podíval s obočím vystřeleným až někam do nebe. Tak jsem něco rychle dodal.
"Teda jestli on sám-"
Baek mě zezadu objal a stejně jako já pohlédl na policistu před námi, jehož obočí na okamžik opustilo mléčnou dráhu, aby se mohlo rychle vrátit zpátky a doplnit jeho slabý úsměv.
"To budete mít sakra co dělat, pánové."
"Můžete nám poradit?" zeptal se Baek. "Hmm. Ano, jistě. Pan Park má pravdu. Budete chodit na tolik úřadů, až z toho zcvoknete, počínaje sociálním, přes nejbližší obecní, konče další várkou návštěvy sociálního úřadu... jo. Já jsem určitě ten správný člověk, na kterého byste se měli obrátit. Jistě." Kai nasadil ironický úškebek.
"A... nevíte o někom, kdo by mohl poradit?"
Kai se zamyslel, pak luskl prsty, kývl a zase se vypařil.
Obrátil jsem se k Baekovi. "Zopakuj to," hlesl jsem a hleděl mu při tom na rty.

,,Nevím vůbec o čem mluvíš tatínku." řekl jsem mu ze srandy. Přistoupil jsem blíž k němu a s nevinným úsměvem mu pohlédl do očí. ,,I kdybych chtěl, tak bych tě nechal, aby si začal ty. Jsi starší a ten nevinný jsem tu já." řekl jsem mu co nejvíc svůdně jak jsem mohl. Chtěl jsem je opět cítit. Chtěl jsem cítit ty jeho rty na těch mých. On se usmál a zamýšleně se podíval. Dal mi ruce kolem pasu a sklonil se k mému uchu. ,,Tady ne štěňátko." řekl a já zrudl a zachvěl jsem se.

"Copak chceš," dodal jsem svůdně, "aby mi tě nedali kvůli vznikajícímu vztahu, který rozhodně není jen opatrovnický?"
Baek si založil ruce a nafoukl tváře, které byly ještě stále studem červené.
"Pitomý homofobní zákony," zabrblal.
Vcucnul jsem si tváře a přikývl, protože to, co prohlásil, byla naprostá pravda. "Čteš mi moje myšlenky, šťeňátko."
"Štěňátko?"
"Jo, štěňátko. Malinké, chlupaté a-"
Baek si stoupl na špičky a olízl mi tvář, na níž po jeho jazyku zůstala dlouhá vlhká cestička. "Co to bylo?" zachechtal jsem se.
"Jsem štěně. Tohle byla štěněčí pusinka." krátce se odmlčel. "Mám tě rád, Chany."
"-neskutečně otravné," zasmál jsem se, přitáhl si ho do objetí a slíbával mu pěšinku. On se ale odtáhl.
"Otravné?" zeptal se naoko zklamaně a výhružně.
"Nepřestávej," zašeptal jsem, jistý si tím, že kdybych mluvil hlasitěji, zradil by mě z toho vzrušení hlas. "Jsem rád, když to děláš."
Baek mě znovu olízl.
Lochtalo to. Olízl mě na druhou stranu, než předtím.
Svolil jsem tedy k rychlému polibku, hubičce, která by nemusela být zachycena zděšeným zrakem případného homofobního návštěvníka. Jako by to měla být nějaká předtucha, dveře se zase otevřely a Kai stojící vzadu pokynul nějakému muži, aby vešel dovnitř.
Poznal jsem, o koho jde. Měl nám pomoct s adopcí. Tedy... s jejím zařizováním.

Time skip

Poté neskutečně nudné přednášce jsme už konečně seděli doma v pohodlí, v klidu a hlavně v soukromí. Šel jsem do kuchyně a udělal nám pití zatímco Chany vyřizoval hovor s ředitelem školy. Položil jsem pití na stůl a lehl jsem si na gauč. Chany po chvíli hovor ukončil, položil mobil na stůl a s úsměvem přešel ke mně a posadil se. Já pohlédl na něj a poté na skleničky s limonádou. ,,Štěňátko udělalo pití." řekl jsem a opět pohlédl na Chanyho. ,,Zasloužím si od páníčka odměnu?" zeptal jsem se s úsměvem. On si klekl nade mě a s úsměvem se ke mně skláněl.

Baek měl v očích cosi, co jsem v nich ještě neviděl. Nevím, co to bylo, a jestli se to tam objevilo až poté, co jsem začal takto jednat, ale tak či tak se mi to líbilo.
Pohladil jsem ho po tváři a on zavřel oči, po kterých jsem přejel jemně palci, které pomaličku doputovaly až k jeho rtům, kde se na okamžik zastavily, než jsem je stáhl zpátky .
"Co myslíš?" provokoval jsem a skousl si ret. "Zasloužíš, nebo nezasloužíš?"
Klap, klap, klap, klap... To kapesní hodinky tikaly do vzniklého ticha plného očekávání.
"R-rád bych si ji zasloužil," zamumlal Baek a zvedl koleno, aby provokoval zase on mě.
"O-ošklivej pejsek," vzdychl jsem a pomalu k němu klesal. "Ošklivej. Moc ošklivej."
Baek se usmál. "Taky tě miluju."
To už jsem neváhal a spojil naše rty v jedny.

Jemně se mi přisál na rty a já se mírně usmál. Dal jsem mu ruce kolem krku a polibky mu s chutí oplácel. Ta chuť jeho rtů je nepopsatelná a božská. Bylo to úžasné. Po chvíli na mě opatrně nalehl a zatlačil svým jazykem na mé zuby. Věděl jsem, co chce a tak jsem pootevřel svá ústa a on mi do nich vnikl jazykem. Začala bitva o nadvládu, kterou jsem nakonec prohrál. Byla to krásná chvíle. Po chvíli jsem, ale ucítil jak mi rukou zabloudil pod mé tričko. Začal mi tam rukou putovat a mapovat mé tělo. Než jsem se nadál, tak jsem byl bez trika. On se odtáhl a s úsměvem na mě hleděl. Já byl rudej snad až na zadku. ,,Bu-budem pokračovat ve tvé lo-ložnici?" zeptal jsem se ho nervózně. On se usmál, vzal mě do náruče a odnesl mě do jeho ložnice. Položil mě na postel a obkročmo si na mě sedl. Jeho ruce začaly hladit mou vrchní nahou část těla.

Svými prsty jsem ho šimral a on se pode mnou kroutil jako... jako štěně, když ho někdo hladí na břiše.
"J-joooooo," vydal ze sebe takový divný zvuk, když jsem mu obkroužil bradavku a maličko ji zmáčkl. Nebylo to sice pusou, ale...
...toho se taky dočká, slíbil jsem mu v duchu. Ať si trochu užijem, přece nechceme jen suchý sex, ne?
Baek uchopil lem mého svršku a co nejrychleji mě ho zbavil. Usmál jsem se a znovu se vrhl na jeho rty. Tak se mi líbí, moje rozdováděné štěňátko. Za odměnu -nebo prostě možná jen z vlasního chtíče, kdo ví- jsem jednou rukou začal zkoumat okolí jeho kamaráda.
Baek mi nepřestával vzdychat do polibku.
"Líbí se ti to?" provokoval jsem dál a stiskl ho přes látku kalhot. Baek tlumeně vykřikl a já se neubránil smíchu.
Baek nechápavě zvedl obočí. "Co je tu tak vtipného?"
"Ty. A tvoje krásné steny, které vypouštíš i z naprostých pitomostí a drobností."
"Tak to teda... díky? Asi."
Vrátil jsem se k němu. Tentoktát jsem si začal hrát s jeho ušním lalůčkem a užíval si ten jeho zvuk přímo u svého ucha. Po chvíli jsem toho nechal a začal se na jeho krku podepisovat dravými polibky.
Pak jsem sklouzával dolů, nevynechávaje bradavky, až jsem narazil na překážku -jeho kalhoty. Pohlédl jsem na něj. Přikývl. Sundal jsem mu rovnou už i boxerky a oboje odhodil kamsi do řiti do rohu. Zpostřed jeho nohou se na mě usmála jeho napřímená chlouba.