Mami, mlíčko prosím ! [Ereri]

Úvod

Už jsou to tři dny.
Tři dny co se tady objevilo to dítě.
Jakoby nestačili titáni,musime mít další starost.
Respektive já.
To dítě neumí mluvit, ale už chodí. Pořád na mě ukazuje, nebo se ke mně lepí, a říká mami.
Jediný co umí říct.
Maminko, tatínku, mám hlad.
Tch
Bylo by mi to u prdele, ale nejsem jediný kdo je podle něho jeho rodič.
Eren.
Mně říká maminko, a jemu tatínku.

Sere mě to.

Jen tak z ničeho nic se tady objeví, a já mám za toho spratka brát zodpovědnost ?
Nejhorší na tom je že to dítě chce ode mě kojit.
Vypadám jako někdo,kdo by kojil dítě který říká že jsem jeho matka ?

Ne ! Nevypadám !

A ještě horší je že ten spratek odmítá jíst něco jinýho.
Vypadá že mu je tak 10 možná 12 měsíců.
Hanji ho zatím cpe rozdrceným jablkem, ale moc to nepomáhá.
Pořád řve.

Eren se do toho pořádně vžil, řekl mi že se postará jak o mě, tak o to dítě.
Samozřejmě jsem ho hned poslal do prdele, s tím že nepotřebuju, aby se o mě někdo staral.
Hnaji mu řekla že mě to přejde, ale nepřejde !

Jelikož ten spratek každou noc řve, tak že se našemu hradu vyhýbají titáni obloukem, si na mě stěžovali Erwžovi.

Prej se nemám chovat jako kokot, a nakojit svoje dítě.
Kdybych věděl kdo to řekl, rozkopu mu prdel na tři kusy.
A navíc, to nikdo nechápe že jsem muž !?
Já nemám v prsou mlíko !