Mami, mlíčko prosím ! [Ereri]

102.

Prohlédnou si pokoj.
Je tu čisto..
Má jediný štěstí !
Doufám že převlíkl postel..

Položím Evžu na zem.
Dojdu zas k Erenovi a začnu ho  sušit.
Člověk by čekal že za tu dobu co si povídám s Evžou, se usuší, ale on čekal celou dobu na až ho usuším já.

,, Připomeň mi že tě musím naučit jak se utírat. "

Zamumlám.
Přikývne a zívne.

,, V kolik si šel vůbec spát ?"

,, Hodiny mi nikdy nešli. "

Zamumlá.

,, Tak se budeš učit s Evžou."

,, Já še neči nič uťit ! "

Ozve se vede nás Evža.
Posadím ho na postel.
Začnu zase sušit Erena.

,, Musíš se učit. "

,, Poč ?"

,, Protože by si jinak byl blbej. Neuměl bys číst, psát, nemohl bys poznat kolik je, protože by si neuměl hodiny. "
Nafoukne tvářičky.

,, Ale já buďu naždicky s vámi ! Já ťo nepožebuju uměť !"