Mami, mlíčko prosím ! [Ereri]

4.

,, Taky mě to už napadlo, ale říkal jsem si že mu to asi nebude nejlepší nápad . ''

To si dělá zase prdel ?
Říká to vážně, tak snad to i nemyslí vážně.

,, A co bude teda jíst dneska  ? "

Zeptám se.

,, Dneska.... hm.
Dneska by mohl mít nějaký ovoce. ''

Řekne.
Prcek kopl Erena do nohy.
Usměju se.

,, Heiochou... mně je to trapný, ale nemohl by jste ho skusit nakojit ? Vím že jste muž, a asi nemáte mlíčko. Ale za zkoušku nic nedáme. ''

Řekne, a u toho dělá psí kukuč.
Nic neříkám.
Zvednu se, a odejdu na chodbu.

Sednu si na zem.
Hned si uvědomím jakou píčovinu jsem udělal,a vstanu.
Opřu se o zeď.

Cítím se hrozně.
Mám dítě, a člověka co se o mě zajímá.
Mám šanci mít rodinu.
Každý z tohohle pojebanýho hradu by tu šanci využil.
Tak proč jí nevyužiju já ?!

Protože jsem idiot.
O to kojení tolik nejde, stejně v prsou nic nemám.
Spíš se bojím že bych je mohl stratit.
Na každý výpravě je možný že chcípnu.
Je i možný že chcípne Eren, nebo ten prcek.

Vsadím se že to Mikasa jen tak nenechá.
Jestli to dobře chápu, Eren je její životní láska, a my jí ho berem.
Je schopná pro něj i vraždit.

A to je to čeho se bojím.
Sice jsem říkal že toho spratka nechci, a sere mě,ale bojím se o něj.
Co kdyby mu Mikasa, nebo někdo jiný něco udělal, a já byl na něm upnutý ?

Povzdychnu si.