,, Mamí ? ''
Někdo do mě ťukne.
Podívám se dolů.
Ten malej prcek na mě kouká svýma zelenýma očkama, jako na obra.
Vysadím si ho do náruče,a vrátím se zpátky do mýho pokoje.Můj pohled se hned zastaví na Erenovi, který ze spánku objímá můj polštář.
Pousměju se.
Položím prcka na postel, a sednu si.Evžen se na mě hned přilepí, a obejme mě.
Počkat !
Já mu řekl Evžen ?!
Už mi hrabe.,, Jen abys věděl, nebudeš se jmenovat Evžen. ''
Řeknu.
Zmateně se na mě podívá.,, No prostě ne. Je to hrozný jméno. ''
Nahodil smutný kukuč.
Povzdychnu si.,, Neříkej mi že se ti to líbí ? "
Přikývne.
Tch. Proč mám pocit že se ti to líbí, protože ti to dal Eren ?"
,, Táta ? "
,, Jo, táta."
Usměje se.
,, Už by ses mohl začít učit mluvit. "
Nechápavě nakloní hlavu.
,, No netvař se tak. Musíš se začít učit mluvit. Zatím umíš jenom tři slova."
Řeknu.
Lehne si na mě, a dělá že neslyší.