Mami, mlíčko prosím ! [Ereri]

106.

Mohl bych si něco vymyslet..
A nebo to hodit na Erena.

,, Tak budu vyprávět já ! "

Ozve se Eren.
Tak se nabídl sám, super.
Podívám se na něj.
Pořád z něj kape voda...

,, Evžo, zavři očička. Tatínek ti řekne pohádku."

Přikývne.
Otočí se ke mně zády.
Pohladím ho po boku.
Zvednu se a stouonu si k Erenovi. Vytrhnu mu z ruky
ručník.
Začnu mu sušit pozadí.

,, Kdysi dávno, žil ve velkém a mocném království jeden překrásný princ. Když byl ještě malý, jeho mocní rodiče král a královna, domluvily se sousedním královstvím že si princ, v jeho 18, vezme jejich prince.
Princ o tom nevěděl. Rodiče věděli že by protestoval, a nakonec utekl. Silný na to byl dost.
Když nastal měsíc před jeho narozeninami, byl smutný, přišlo mu že ho nic nenaplnuje, měl pocit že ho v celičkém království nemá nikdo rád. A vskutku tomu tak bylo. Neusmíval se, neprojevoval vůči ostatním emoce. Poddání se ho báli.
Ale jeden ne.
Jeden v něm viděl překrásného mladého muže, který ze vnitř umíral.
Trápilo ho to.
Myslel si že život prince musí být úžasný, nechápal proč je tak smutny.
Usmyslel si že je smutný, protože je sám.
Rozhodl se že se s ním zkusí skamarádit.
Nevěděl ale jak.
On byl jenom obyčejný kluk, jediný co uměl byli hádky s jeho koněm...
Přesně 2 týdny před princovo narozeninami se král rozhodl uspořádat bál, bál pro všechny poddáný. Na oslavu princova budoucího sňatku, který se mu král a královna chystali na bálu oznámit.
Chlapec se těšil.
Utratil polovinu svých peněz aby mohl koupit princi překrásnou kytici.
Vzal si, dle jeho, to nejlepší oblečení co měl.
Chlapec nasedl na svého, zákeřného koně, a vydal se do princovo království.
Jakmile se dostal do vnitř na bál, začal hledat prince.
V tu chvíli ho nenapadlo že je neurozený, a k princovi ho nepustí.
Zajímalo ho jen jak asi princ bude vypadat ?
Bude se s ním vůbec chtít bavit ?
Ačkoliv si nebyl chlapec vůbec ničím jistý, šel pořád v před a snažil se najít prince.
Princ byl v tom nejpochmurnějším rohu místnosti opřený o zeď, a všechny propaloval pohledem.
Chlapec si ho všiml.
Pro sebe se pousmál, a v duchu obdivoval princovo krásu a elegantnost.
Rychlím krokem se k němu rozešel.
Strčil mu do ruky květinu, a zaculil se na něj.
"Rád vás poznávám."
Princ se na chlapce otráveně podívá.
"Rád bych řekl to samí, ale nechci vám lhát."
Řekl princ.
Chlapec se usmál.
Klekl si, a políbil princi ruku.
Princ se ušklíbl.
"Jak se jmenujete ?"
"Eren."
Princ se zavrtěl, a povzdechl si.
Podíval se na královnu.
Bavila se tam s jedním z poddaných.
"Nepůjdeme.. někam do soukromý ?"
Zeptal se princ, a přesunul svůj pohled na chlapce.
Chlapec se pouze usmál a přikývl.
Chytil prince za ruku, a rozběhl se do neznámá.
Princ se uchechtnul, chytil chlapce za zápěstí, a vydal se jiným směrem.
Po chvílí zastavili v princově pokoji.
Zamkl se tam s chlapcem.
Toto bylo od prince nezvyklé.
Většinou by takhle, dle něho, drzé chlapce poslal do těch temných míst kde strávené jídlo najde naději na nový život.
"Kdyby jsme tam zůstali a povídali si. Matka by mě nejspíš zabila."
Vysvětlil a sedl si na postel.
"Proč ? To nemůžete mít přátele ?"
Zeptá se chlapec a sedne si vedle prince.
"Můžu, ale nemůže to být nikdo z poddaných."
Podíval se na chlapce.
"A.. Proč se tedy chcete bavit se mnou ? Nebudete mít problémy vaše výsosti ?"
Princ se zamračí.
"Takhle mi neříkejte prosím. Štve mě to. A bavit se s vámi chci, protože mi přijdete zajímavý. "
Chlapec se na prince usměje.
Princ mu to nemotorně opětuje.
To jako by chlapce nějak zlomilo.
Zamiloval se do princovo úsměvu.
Chtěl ho vidět znova, a znova a znova.
V tu chvíli ho napadlo něco velice bláznivého.
Přiblížil se princovo obličeji.
Lehce ho políbil na rty.
Princ se s červenajícími tvářemi odtáhl.
"To by jsme neměli.."
Zašeptal do ticha.
Chlapec sklopil hlavu, a přikývl.
"Máte pravdu."
Zašeptal.
Po chvílí se na sebe oba podívali.
Chlapec se vrhl na princovi rty.
Princ obejmul chlapce kolem krku.
Chlapec si lehl s princem, na princovu velmi měkkou postel.
Princ se po chvílí odtáhnul.
Došel mu kyslík.
Podíval se na chlapce, a otevřel pusu, protože chtěl něco říct, ale někdo zaklepal na dveře.
"Levi ! To jsem já !"
Ozvala se královna za dveřmi.
"Všechno v pořádku ?"
Zeptala se starostlivě.
"Ano ! Jenom se mi zatočila hlava, tak jsem si šel lehnout ! "
Princ se podívá na chlapce.
Dá si prst na rty.
"Potřebuju ti něco důležitého říct ! "
Zakřičí královna a pokusí se otevřít dveře.
"Proč si se zamknul ?!"
Princ si dlouze povzdechne.
"Běž se schovat do koupelny."
Zašeptá chlapci do ucha.
Chlapec se s přikývnutím vstane, a odejde do koupelny.
Princ se rozejde ke dveřím a Odemkne j-  ''

,, Levi ! Mám výsledky těch testů  ! "

Přeruší Hanji Erena.
Já chtěl vědět jak ta pohádka skončí...

Přemýšlím že z tý pohádky udělám jednodílovku, akorát by byla delší.
Co vy na to ?
Btw s touhle sračkou (tou pohádkou) se seru skoro půl dne xde