Mami, mlíčko prosím ! [Ereri]

192.

,, Mamiňko ! Ťo je ďobjí ! "

Zakřičí Evža a začne s ezase cpát buchtou.
Usměju se.
Poprvý v životě jsem pekl a povedlo se to !

Sednu si vedle něj.

,, Klidně to celý spapej. Upeču ti další."

Přikývne.
Hm.. Ještě že se se mnou ta otravná baba baví,jinak bych asi upekl tak hovno.
Dokonce mi dala recept na chleba !
A ukázala mi kde se tady pere.
A seznámil jsem se s pár lidma co znali mámu..
Nic mi o ní neřekli šmejdi.

Takový ty kecy typu ;  Já si tě pamatuju ještě jako děťátko, co bylo pořád přilepený na Kuchel jako klíště !
Nebo.. ; Z tebe vyrostl kus ženský !

Několikrát jsem všem řekl že jsem chlap.
Chodím normálně vem bez šatů a 'prsou'..
Jediný kdo to pochopil byla nějaká jeblá ženská, co byla údajně mámi kámoška.
Snad to všichni už konečně pochopěj..

Syknu.
Miminko už zase kope..
V poslední době, tedy od tý doby co jsme s Evžou roztřiďovaly ty pytle..
To bude tak...čtrnáct dní ? Možná míň..
Bojím se že porodím...

Co budu dělat ?
Kdo mi pomůže ?
Jak se děti vytlačujou ven ?
Co když omdlím ?
Co když to dítě zemře ?

A co Evža ?!
Nemůžu ho tady nechat.
Přece nebude koukat na to jak rodím..