Payphone [Larry Stylinson AU cz]

Louis nenáviděl vesničku, ve které byl nucen žít na dva měsíce. Nenáviděl to tu z několika prostých důvodů. Zaprvé, jeho mobil tu neměl žádný signál. Za druhé, něco jako internet tu vůbec neexistovalo. Nesnášel to tu a to tu byl sotva pár minut. Na celou vesnici jedna telefonní budka!
Tiše proklínal rodiče, kteří ho sem, za babičkou poslali. Tohle pro něj bude živoucí peklo.

Nasupeně si stoupnul k telefonní budce a nevěřícně si ji prohlížel. Je mu šestnáct, žije v roce 2014 a má používat telefonní budku, aby mohl zavolat rodičům?!

Vytáhl z kapsy drobné, hodil je do automatu a se sluchátkem opřeným o rameno čekal na spojení. Prohlížel si stěny budky. Všude byly samé neslušné kresby nebo nakreslené kytičky a další nesmysly stylu "Jacob miluje Bellu". Opravdu nic, co by ho zajímalo.

A potom, úplně v rohu nahoře, kam Louis se svojí výškou skoro neviděl, bylo hezkým písmem napsáno:

Kdybychom čekali na setkání s ideálem, strávili bychom celý život v čekárně.

Netušil kdo a proč to napsal, ale líbilo se mu to a tak z batohu vylovil svou tužku a stoupnul si na špičky, aby pod to mohl napsat svou odpověď:
Já mám pocit, že v čekárně jsem, ale místo na ideál, čekám na spojení.

Bylo to pro něj jen něco, jak si zkrátit dlouhou chvíli, ani ve snu by ho nenapadlo, jak moc mu tyhle dvě věty můžou změnit pohled... na všechno.

*/*/*/*/*/*
*AN* No.... takže tu mám další povídku a abych byla upřímná, vůbec jsem ji nechtěla začít psát, protože se bojím, že se stane to samé, co s mým prvním "oreob1tch" profilem, ale protože tak moc miluju psaní povídek, tak to risknu. Každopádně, jen za předpokladu, že má cenu v tomhle pokračovat... takže, nějaký váš názor? A hvězdičky? Opravdu to pro mě hodně znamená.
-A.