Harry prudce otevřel oči a posadil se, jakmile mu na posteli něco přistálo. A to něco byla jeho kamarádka Ginger. "Mám domluvené rande! Potřebuju pomoct."
Harry se na ní jen přívětivě usmál. "A počká to, až vylezu z postele, osprchuju se, obleču a nasnídám?"
"Ne, u snídaně už to začnem probírat," zubila se na něj a zkoušela z něj stáhnout peřinu. "No ták! Vstaň už!" Pak slezla z postele a odběhla pryč. Harry sebou plácnul zpátky, zabořil hlavu do polštáře a zaúpěl. Měl Ginger rád, opravdu moc, znali se už několik let, vlastně od doby, co sem za tetou začal jezdit. Vídali se sice zřídka kdy, protože Ginger pořád někam lítala a Harry zase radši zůstával se svými knihami, ale i tak se mezi nimi vytvořilo určité silné pouto, které nikdo nechápal. A upřímně, oni sami také ne.
Harry si vyndal ze skříně čisté oblečení a zalezl do sprchy a pustil na sebe proud nejprve ledové a poté horké vody. Celý proces mu zabral asi deset minut, pak si vyčistil zuby a už plně oblečen došel za Ginger. Ta se vrtěla na židli a čekala, až se k ní Harry posadí.
"Co bych si měla na sebe?" vyhrkla na něj okamžitě a než stačil něco říct, podstrčila mu tác se snídaní. Pak se natáhla ze sebe a vytáhla obrovskou tašku, ze které začala vytahovat kusy oblečení. Harry ji pobaveně pozoroval, jak drmolí o tom, jak by se jí tahle blůzka hodila k těm legínám, ale že k nim nemá boty, a takhle to pokračovalo asi hodinu a půl, dokud ji Harry nepožádal, jestli by nemohla na chvilku odejít, že musí trochu pouklidit.
Ginger sice odcházela s nafouklýma tvářema, ale Harry věděl, že jí to během pár minut přejde.
Začal uklízet a pobrukoval si u toho písničku Close as strangers. Úklid mu tak šel mnohem lépe od ruky.
Když měl všechno hotový, vyrazil k budce, aby zavolal domů. Vůbec tam nešel, aby zkontroloval, jestli mu ten někdo odpověděl. Ne, vůbec ne.Ale i tak se jeho obličej rozzářil, když viděl to roztřesené písmo. V břiše mu explodoval roj motýlů. Chce se s ním sejít?
Už chtěl souhlasit, ale pak se uklidnil, načmáral svoji odpověď a teprve potom zavolal domů.
***
Louis si prohrábl vlasy a povzdychl si. I když se na rande s Ginger těšil, mnohem radši by se sešel s tou tajemnou osobou z budky. Byl si jistý, že je to dívka, kvůli písmu, a tajně doufal, že je to Ginger, ale ta prý tu budku ani nepoužívala.
Sebral tužku a šel se podívat na odpověď.
Samozřejmě přišel ve chvíli, kdy tam někdo byl a telefonoval.
Louis si ho pořádně prohlédl. Byl vysoký, vyšší než Louis, ale v obličeji vypadal mladší. Měl hezké kudrnaté vlasy a Louisovi byl sympatický.
Když cizinec ukončil svůj hovor, Louis se rozběhl k budce a chudáka kluka povalil.
"Omlouvám se!" vyhrkl a pomohl mu na nohy. "Jsem Louis."
"Harry," špitnul ten kluk a usmál se. Pak ho obešel a zmizel. Louis jen zatřepal hlavou a pomyslel si, že někdy si s Harrym musí popovídat pořádně.
Pak si stoupnul do budky a podíval se do rohu.
Promiň, nescházím se s cizími lidmi.
*****
*AN* Asi není moc, co říct. Takže.... myslíte, že se Louis a Ginger dají dohromady? :)) Votes&comments :) -A.

ČTEŠ
Payphone [Larry Stylinson AU cz]
Fiksi PenggemarDva chlapci, jedna vesnice, jedna telefonní budka, žádná možnost pro pořádný sociální život. Přitažlivost mezi Harrym a Louim nelze popřít. {DOKONČENO} [©Call_Me_A_Pumpkin]