Payphone [Larry Stylinson AU cz]

9.

Harry zprvu nechápal, proč se mu Louis vyhýbá.

Myslel, že už všechno je v pořádku. Ovšem byla tu i další věc. Osoba z budky mu neodepsala a nevypadalo to, že ještě někdy odepíše.

Harry začal propadat zoufalství. Jeho dny byly opět naplněné pouze nicneděláním.

Ginger byla už jen s Louisem. A jemu nezbyl nikdo. Ani nic. Jen oči pro pláč. Aniž si to nechtěl připustit a bojoval s tím, začal si uvědomovat, že jeho city k Louimu jsou hlubší a hlubší.

Nechtěl ho milovat. A doufal, že to cítí není láska. Ale s každou další myšlenkou na Louiho bylo jasné, že jde o blàznivou a nevysvětlitelnou lásku.

*

Sebral se a šel zavolat rodičům. Už ani nedoufal, že by v budce našel odpověď a tak se neobtěžoval brát si s sebou tužku.

Venku lilo jako z konve, tak rychle přeběhl do budky a vytočil číslo rodičů. Opřel se o stěnu a volnou ruku, kterou nedržel sluchátko, zabořil do kapsy u tepláků.

Nahmatal kousek papíru, tak ho vytáhl a prohlížel si ho, zatímco čekal na spojení. Na tom papíře byla Louiho e-mailová adresa, na kterou ho Harry původně chtěl kontaktovat, až se vrátí domů.

Díval se na tu změť písmenek a znaků, kterou mu napsala sám Louis. Najednou Harryho hlava vystřelila nahoru a skoro upustil sluchátko. Střídavě těkal pohledem mezi popsanou stěnou telefonní budky a papírem, který svíral v ruce.

Stejné písmo. Tu e-mailovou adresu psal stejný člověk, který si s ním zároveň psal vzkazy v budce.

Zjištění do něj uhodilo jako blesk a Harry se skoro udusil vlastními slinami. Bez rozmyslu zavěsil a svezl se na zem, vzápětí však vyskočil na nohy a hnal se k Louimu domů. Jsou určité věci, které si musí vyříkat.

*

Louis seděl na posteli a zíral do prázdna. Snažil se srovnat si myšlenky, ale ukázalo se, že je to těžší, než předpokládal.

Styděl se, že přestal komunikovat s Harrym aniž by mu řekl důvod, ale dle jeho názoru tp bylo zároveň to nejlepší řešení. Přesto nedokázal Harryho dostat z hlavy.

Nadskočil leknutím, když se dveře od jeho pokoje otevřely a v nich stál již zmiňovaný Harry. Louimu se zadrhl dech v hrdle. Mladší chlapec vypadal úžasně, jako vždycky. Ovšem ten pohled v jeho očích, který nedokázal tak úplně identifikovat, ho dělal ještě krásnějším.

Aniž by si uvědomoval, jak se to vlastně stalo, jeho rtů se najednou zmocňovaly jiné, jeho jazyk se proplétal s tím Harryho. Přitáhl si ho blíž. Tohle chtěl už tak dlouho!

Když se od sebe odtáhli, Louis se přihlouple usmíval a pozoroval Harryho rty.

"Jsi pitomec," prolomil ticho mladší ze dvojice. "Proč jsi mi neřekl, že ty jsi ten z budky?"

Modrooký jen pokrčil rameny a přitáhl si Harryho pro Další polibek.."To můžeme řešit potom."

*****

*AN* Vím, že jsem se neozvala hrozně dlouho, ale fuck it :D tady máte novou kapitolku :D goal:[30votes+10comments] teprve pak bude další díl! :) miluju vás :') komentujte a votujte ^^ -A.