Payphone [Larry Stylinson AU cz]

2.

Louis se probudil v prázdném bytě, protože jeho babička odešla nakoupit něco do místní samoobsluhy.

Posadil se a promnul si oči. Nejradši by si zase lehnul a spal celý den, ale nemohl, protože byl na celý den zaúkolován. Musel posekat trávu na zahradě, sesbírat spadaná jablka a další ovoce. Pak musel dohlídnout na to, že babiččin pes Russel nevykonává svou spotřebu tam, kde nemá. Celkově mu bylo jasné, že jestli se dožije večera, přežije už všechno.

Vyhrabal se z pokoje, vzal si ze spíže rohlík, ale jen co do něj kousnul, zjistil, že by se tenhle kus pečiva klidně mohl používat jako vražedná zbraň. Nebo jako baseballová pálka.

Rozkousal proto s velkou námahou to, co už měl v ústech a zbytek hodil do odpadkového koše. Vyčistil si zuby a oblékl si šedé tepláky a bílé tílko s tak hlubokými průramkami, že chvíli přemýšlel o tom, že si vezme babiččinu podprsenku, aby se zakryl. Zatřepal hlavou nad svými nesmyslnými úvahami a radši šel plnit svůj první úkol. Kolem poledne měl hotovo, tak si skočil do baráku pro pití a v kuchyni se srazil s babičkou. "Kampak, mladý muži?"

"Jdu se napít," opáčil Louis a z lednice si vytáhnul plechovku Coly. "Teď jdu sesbírat ty jablka."

"Sehnala jsem ti k tomu pomocníka." oznámila mu, když vyšel zpátky na zahradu a všimnul si někoho, jak sedí be stínu pod jabloní.

"Ahoj!" ozvalo se odtamtud a dotyčný vyskočil na nohy. Teda, spíš dotyčná. Louis váhavě přišel blíž a spatřil malou zrzku s vlasy v drdolu, jak se na něj široce usmívá. "Jsem Ginger." podala mu ruku. "Mám chatu hned vedle."

Louis jen pokýval hlavou, když Ginger začala mluvit o tom, jak potkala jeho babičku v samoobsluze a jak jí byla nabídnuta práce v podobě sbírače jablek na zahradě. Při jejím vyprávění oba plnili košíky, které vyfasovali na to ovoce. Louis poslouchal s lehkým úsměvem na tváři, líbilo se mu, jak je Ginger upovídaná. A navíc byla i hezká. Její velké zelené oči úplně zářily kdykoliv mluvila o něčem, co jí bylo blízké. Líbila se mu. A on byl opravdu rád, že tu našel někoho, s kým by eventuelně mohl trávit čas, protože se mu nechtělo trávit celé dny škrábáním brambor.

Kolem třetí hodiny po poledni odešla Ginger domů a Louis byl vyslán, aby zavolal rodičům. Vzal si peněženku a vydal se vstříc malé telefonní budce.

Vhodil dovnitř čtvrťák, vyťukal číslo a čekal. Jeho oči automaticky vylétly k rohu budky, kam minule napsal svou odpověď na ten citát. K jeho velkému překvapení tam bylo něco nového. Stoupnul si na špičky a zasmál se, když dočetl. Hrábl do kapsy pro tužku, ale zjistil, že žádnou nemá. Podíval se i do peněženky, ale ani tam nebyla.

položil si sluchátko na levé rameno, naklonil hlavu tak, aby se ucho o sluchátko opíralo, a začal prohrabávat Zlaté stránky. Nikde však nenašel ani náznak nějaké tužky. Zklamaně si povzdychl, ale to už mu to zvedla matka a on s ní začal mluvit.

Když hovor ukončili, Louis vrátil velké černé sluchátko na svoje místo a už už chtěl jít zpátky, když si v rohu budky, na zemi, všimnul malinké propisky, která se podobala té, kterou Louis používal ve škole na taháky. Sehnul se pro ni a napsal odpověď: Líbíš  se  mi. Možná  bychom  se  mohli  sejít (:
Pak propisku položil na Zlaté stránky a vyrazil domů.
*******
*AN* Hola :) já vím, že je to hodně krátká kapitola, ale psát něco takového na mobilu je prostě celkem kruťárna. Anyway, votes a comments mě určitě potěšej :) mimochodem jsem se rozhodla psát oneshots na requests, takže pokud byste chtěli, abych vám něco napsala, stačí to napsat do komentů nebo do inboxu :) psala bych na jakýkoliv ship, když ho teda budu znát (: to je ode mě vše. ily xx