'text me' / VKOOK

33

Taehyung's pov (třetí osoba) 

,,Dejte pozor a prosím tudy. Přeji příjemnou jízdu," paní se mile usmála na zamilovaný pár a pustila je dovnitř.

Uvnitř se to zdálo být jako malá skříňka, ale vzdálenost mezi podlahou a výškou, která se zdála být větší a větší. Taehyung si povšiml světel města a zářících hvězd a taktéž zvuku hýbajících se vagonů dodával atmosféru tomu všemu. 

,,Wow......." 

,,Taehyungu?"

,,Hmm?" 

,,Můžu se tě na něco zeptat," Jungkook se postavil před druhého z dvojice uvnitř vagonu a zvesela se usmál. 

,,Jasně, o co jde?" 

Chvíli trvalo, než Jungkook vyslovil ona slova, hluboce polkl a řekl, ,,Budeš mým přítelem, Tae?" 

Taehyung se tiše posadil a mlčel. 

,,..................." 

Jungkook vyčkal na jeho odpověď. 

,,Myslel jsem, že jsme již ve vztahu....."
Taehyung přiznal se smíchanými pocity. Byl šokován a zároveň zmaten. 
,,Počkej, my nerandíme? Omlouvám se, myslel jsem si, že jsme již spolu a tak- jsem blb-" 

Jungkook si jej přitáhl do náhlého políbení. Tudíž to donutilo Taehyunga zavřít svá ústa alespoň na chvíli. Jungkook si opřel čelo o Taehyungovo, když se odtáhl pro drahocenný kyslík. 
,,Myslím, že jediný kdo se může nazývat blbým, či neinteligentním, jsem já. Neuvědomil jsem si, že už jsi můj." 

Taehyungovy tváře nabraly narůžovělého odstínu. Jungkook si posadil chlapce do svého klína, chytil jej pod zadkem, aby nespadl. 

,,Děkuju ti, za to, že jsi mi tehdy napsal," zašeptal Jungkook s pohledem zabodnutým do hnědavých očí druhého chlapce. 

,,a děkuju, že jsi dal své číslo pod mou lavice," Taehyung se zachechtal. 

Tmavovlasý hoch přerušil ono místo, jenž pouze překáželo mezi jejich rty a políbil  druhého hocha, v naprosté tichosti. Taehyung cítil pouze lásku, vůbec ne nějakou dravou, či dominantní pusu. Jejich rty do sebe perfektně padly. Jungkook si užíval jemnost rtů druhého a také jak chutnaly. Mohl by je přirovnat k nějaké sladkosti, či přímo cukru, na kterém by si pochutnal každý. 

Taehyung se lehce odtáhl, opět si položil čelo na to Jungkookovo a zavřel očka. 

,,Mám tě rád- moc rád. I když jsme se teprve poznali. Může to znít podivně, ale cítím, že jsme stvořeni jeden pro druhého. Jsme dokonalí. Je tohle to, co druzí nazývají osud?" hnědovlasý se zeptal. 
,,Jsem rád, když se to nazývá láska," odpověděl Jungkook s lehkým zabreptáním.