~dva a půl roku poté~
Taehyung si povzdychl s pohledem zabodnutým do telefonu, do doby než mu zde skočilo upozornění. Jungkook.
Taehyung vedl debatu sám se sebou, zda-li onu zprávu otevřít, ale potřeboval vědět, co napsal. Taehyung byl z toho vedle, ale nemohl situaci nechat takto a pouze to ignorovat.
J: Taehyungu
Tae: ano
J: rozejděme se
Chtěla bych vám říci, že tato povídka opravdu končí takto. Autorka nevydala žádnou další kapitolu. Jelikož mi tato kniha připadá úžasná a její překlad jsem si naprosto užila.
Mám na vás otázku. Pokud by jste chtěli, je, zde druhý díl, pokračování. Na jisté domluvě bych mohla pokračovat, a nebo zde dopsat speciální kapitolu se smutem přímo pro vás a tak to zde ukončit. Je to na vás.
Jinak děkuji všem, co knihu četli a určitě bych byla ráda, kdyby jsme navštívili profil - taetaeholic_
Má úžasné příběhy, zde taktéž najdete originál.
ČTEŠ
'text me' / VKOOK
FanficJ: Děkuju ale neudělám to T: Mohl bys mi poslat fotky 💦💦 J: Co? T: Co Co se stane, když Taehyung napíše skrytému číslu, které najde pod lavicí? /// Překlad knihy 'Text me' originální verze na profilu @taetaeholic_
