'text me' / VKOOK

18

Paní Byun opustila třídu a oba kluci nevěděli co dělat. 

Jungkook se podíval na Taehyung, který si hrál se svými prsty pod lavicí patrně, aby zahnal nějaký čas. 

,,Nechceš si zahrát hru?" nabídl Jungkook druhému. 

,,H-hru?" zeptal se Taehyung a otočil se celým svým tělem na Jungkooka. 

,,Yo! Budeme se ptát jeden druhého na otázky, budeme je muset zodpovědět, abychom poznali jeden druhého. Ale nemusíme říkat pravdu, protože ten druhý může říct, jestli to pravda je nebo ne." vysvětlil Jungkook. 

,,O-okay"
Taehyung vypadal trošku rozrušeně a patrně zmateně, ale Jungkook řekl, že začne. 

Jungkook posunul svou židli k Taehyungové, aby na sebe nehulákali přes celou třídu. 

,,První otázka. Tvoje oblíbená barva?" zeptal se Jungkook. 

Taehyung se malinko zamyslel a odpověděl. 

,,Zelená." 

,,Lžeš? Nebo ne?" černovlasý se ušklíbl. 

Taheuyngovi se rozšířili zorničky a pomalinku zamrkal. 
,,Jak jsi to kruci věděl?" 

,,Nevím. Prostě jsem to cítil. Máš rád růžovou, že?" 

,,Yea! Moje nejoblíbenější barva je růžová." Taehyungovi se začali tváře barvit do mírného odstínu růžové. Samozřejmě byl překvapený, že to Jungkook ví. 

Jungkook si nebyl jistý. Byl to jen typ, protože vždycky, když si spolu píší, tak Taehyung posílá pouze a jen růžová srdíčka. Žádná jiná. Vždy růžová.

,,Teď ty Taehyung." 

,,Jsi Bi, Gay nebo na holky?" 

Jungkook se zasmál nad jeho otázkou, protože přesně věděl, že se bude chtít na toto zeptat. 

,,Gay" 

Taehyung potřásl hlavou. 
,,Lžeš." 

,,Co tě přivádí k tomu si to myslet?" zeptak se Jungkook, přičemž se nahnul k Taehyungovi, který byl celý nesvůj z jeho přítomnosti. 

,,J-já Ummm ne-vím prostě s-si to myslím." řekl koktavě a posunul se dál od Jungkooka. 

,,Nelžu. Jen nemám přítele nebo tak něco." Jungkook to řekl jen, protože věděl, že to udělá Taehyunga víc šťastným. 

,,Oh." Taehyung se začal kousat do spodního rtu, protože nechtěl, aby se jeho koutky úst začaly zvedat do úsměvu. 

,,Taehyungu, jestli si budeš kousat své rty, nevím jak dlouho budu-" 

,,Kluci! Je po trestu. Běžte domů." paní Byun zvolala a značně vyrušila oba dva. 

Jungkook byl rád, že ho zastavila uprostřed věty. 

Tohle bylo těsné. 

,,Dobře. Uvidíme se zítra Taehyungu." řekl, když si bral svou mikinu. 

,,O-okay. Ahoj Jungkooku!" řekl se svým kouzelným úsměvem. 

Proč je tak dokonalý.