,,Jj-un-ungk-kook-iieee~ Mám strach!" Taehyung schoval svou hlavu do Jungkookovi hrudi.
Jungkook se usmál nad jeho reakcí a poplácal ho po hlavě.
,,Tvůj kamarád Jimin lhal nebo ne?"
Taehyung přikývl.
,,Chceš se na to dodívat nebo něco jiného?" řekl Jungkook, přičemž se Taehyungovi díval do očí.
,,Chci spát," řekl Taehyung, když si protíral oči.
Jungkook se podíval na hodiny. Už bylo devět hodin. Jungkook se hádal sám se sebou jestli odejít nebo zůstat.
,,Chceš zůstat?" zeptal se ospale Taehyung. Jungkookovo srdce poskočilo nad pohledem druhého. Podíval se na něj jako krásné štěňátko, Jungkook by ho chtěl mazlit ve svém objetí jako plyšovou hračku, ale nemohl.
Kurva. Kurva. Nemysli na to. Zachovej si chladnou stránku.
,,M-můžu?" zakoktal Jungkook.
Proč koktáš?!
Taehyung ospale přikývl. ,,Tamhle je deka, kdyby ti byla zima."
Jungkook šel ke koši, ze kterého vytáhl deku a přehodil ji přes Taehyunga.
,,Dobrou noc, Jungkookie."
,,Dobrou Taehyungu....."
ČTEŠ
'text me' / VKOOK
FanfictionJ: Děkuju ale neudělám to T: Mohl bys mi poslat fotky 💦💦 J: Co? T: Co Co se stane, když Taehyung napíše skrytému číslu, které najde pod lavicí? /// Překlad knihy 'Text me' originální verze na profilu @taetaeholic_
