Dramione - THE OBLIGATION ✔

12. - Tak zatím, fešáci

Draco

Seděl jsem na pohovce v obývacím pokoji, když se otevřely dveře a přišla matka.

,,Draco, přišli za tebou kamarádi." oznámila mi matka a ustoupila ze dveří, aby moji přátelé, kteří jí byli v patách, mohli projít do místnosti. Jako první vešel Blaise a hned za ním se vynořili Harry a Ron. Matka poté odešla.

,,Nazdar Draco! Jak to jde?" plácl sebou na pohovku Blaise a ušklíbl se.

,,Výborně." odvětil jsem a Blaise se zasmál.

,,Ahoj Draco." pozdravil mě Harry.

,,Ahoj. Kde máte své drahé polovičky?" zajímal jsem se a Ron s Harrym se posadili do křesel.

,,Jsou s tvojí drahou polovičkou. Pomáhají jí s těmi přípravami na večírek." informoval mě Ron.

,,Vy už o tom víte? Myslím, o tom večírku?" podivil jsem se a Blaise se ujal slova:

,,Ty se divíš? Vždyť nám přišla pozvánka na ten večírek. Romilda, Ginny a Lenka u toho měli i přiložený dopis s prosbou, zda by Hermioně nepomohli s výzdobou a dalšími přípravami." Těžce jsem si povzdechl.

,,Víte, já sám jsem se velmi podivil, co ji to s tím večírkem náhle popadlo. Mám takový pocit, že se prohodila s mamkou. Ta byla vždycky na plánování různých společenských událostí. To ona se v tom přímo vyžívala. Ale Hermiona? Celé tři roky, co je na Malfoy Manoru, se vyhýbala večírkům a zůstavala po celou dobu zavřená v ložnici. Připadaly jí takové události nudné a otravné." nechápal jsem její náhlou změnu a Ron se usmál.

,,No, já vím, že znáš Hermionu velmi dobře, ale znáš ji kratší dobu než já a Harry. My totiž víme, že byla vždy nepředvídatelná. Nikdy nevíš, co jí přeskočí v hlavě a co potrhlého udělá." vypověděl mi Ron a já se při myšlence na tu potrhlou Nebelvírku usmál.

,,A to je asi věc, kterou na ní tak miluji." prohlásil jsem pobaveně.

,,Potrhlé holky jsou právě ty nejzajímavější. Vem si například Ginny. Ta když o něco jde, tak dokáže být pěkně potrhlá. Lenka je taková už od přírody a Romilda dokáže být potrhlá hlavně když jde o někoho, kdo se jí líbí." vylíčil mi Harry a po posledních slovech se podíval na Blaise.

,,No co? Hele, Potteříku, já vím, že Romilda byla do tebe v šestém ročníku tak trochu zblázněná, ale teď je zblázněná do mě. Pokud tě mrzí že na tebe vyšla zrzka, tak si neměl Romildu ignorovat." zvedl ruce Blaise v obranném gestu a Ron si založil ruce na hrudi.

,,Počkat, ty máš jako něco proti ségře?" zamračil se na oko Ron a Blaise na něj vyvalil oči.

,,Proti Ginny? Ne, my jsme se stali naopak velmi dobrými přáteli." hájil se Blaise a teď se pro změnu zamračil na oko Harry.

,,Co tím chceš říct?" optal se Harry a Blaise opět zvedl ruce na znamení, že se vzdává.

,,Dobrý. Klid, pánové, klid." snažil jsem se je uklidnit. Všichni jsme ztichli a potom se začali smát.

,,No, tak mi spíš řekni, proč si myslíš, že Hermiona se po těch všech trapasech vydává vstříc dalším?" zeptal se ho Blaise.

,,Počkej, počkej. Jak můžeš vědět, že to skončí dalším trapasem?" argumentoval Harry.

,,Já nevím, tak určitě víš, co se jí všechno stalo." opáčil Blaise.

,,To ale přeci neznamená, že se to bude opakovat." přidal se Ron k Harrymu a já pokýval hlavou.

,,Já byl z toho taky z počátku zaskočen, Blaisi. Říkal jsem si, jestli to Hermiona po těch strašných zážitcích zvládne a teď vím jistě, že se s tím skvostně popere. Podle mě se Hermiona hrozně trápila tím, jak se k ní ostatní chovali kvůli jejímu původu a tak se jim snažila dokázat, že nečistá krev nic neznamená. Problém byl v tom, že vždy při urputném snažení přesvědčit je o opaku znervózněla a ztrapnila se. Potom, co se vzchopila, se v ní probudilo tak silné sebevědomí, že se sám nestačím divit. Kouká se na všechno pozitivně, je odhodlaná a matka mi nedávno vyprávěla o tom, jak si podala otce, který byl z jejího chování pěkně zaskočen. Začíná se z ní stávat Malfoyová a abych řekl pravdu, hrozně se mi to líbí." pochvaloval jsem si a v tom někdo zaklepal na dveře. Když jsem vyzval osobu dovnitř, vstoupila Hermiona, která se na všechny mile usmála.

,,A kdopak nám to přišel? Budoucí paní Malfoyová?" ušklíbl se Blaise.

,,Si piš, Blaisi." mrkla na něj tajemně Hermiona a Blaise se zarazil. Harry a Ron propukli v smích a Hermiona se pobaveně usmála.

,,No, nevěřil bych, že to někdy řeknu, ale víc se mi líbila ta klidná Hermiona." prohlásil Blaise a Hermiona se zasmála.

,,Zvláštní. A já si myslela, že by mě takhle Zmijozel přijal lépe." usoudila Hermiona a já se usmál.

,,Mně se takhle líbíš, Hermiono." podotkl jsem.

,,No, ještě aby se ti nelíbila! Kvůli tobě se chudák natrápila poslední dobou až až." pronesl Ron a Hermiona se přiblížila ke mně, položila mi ruku na rameno a nebezpečně promluvila k Ronovi:

,,Konečně si toho někdo všiml. Mohu tě ujistit, Rone, že teď se budou trápit všichni ostatní."

,,Tak to abychom se měli na pozoru." usmál se Harry a Hermiona stáhla ruku z mého ramene.

,,No, přišla jsem se jen na vás podívat. Teď už zase poletím." objasnila.

,,Pozdravuj ty naše krásky." sdělil jí Blaise a Hermiona kývla.

,,Budu. Tak zatím, fešáci." rozloučila se s námi. Když se za ní zavřely dveře, Harry, Ron a Blaise se na mě podívali s otevřenou pusou.

,,Fešáci? Co jsi jí provedl?" nevěřil svým vlastním uším Harry.

,,Já nic. Já taky jen koukám a nevěřím." zasmál jsem se. Hermiona mě překvapovala tou svou změnou chování čím dál víc, ale hlavní na tom bylo to, že se mi to čím dál víc líbilo.

•••••••••••••••••••••••••••••••••

Konečně se zde objevila naše partička dvou Zmijozelů a dvou Nebelvírů. :DD Co na ně říkáte? :)❤

Dosáhli jsme na této knize 1K přečtení!!!❤❤❤ Moc vám děkuji!!!❤❤❤

Vaše Helen ❤