Miluju tě Jamesi Pottere, jsi jen můj

Nestáším rána ale na tohle ráno jsem se těšila

" Kolik je asi tak hodin?" Řekla jsem si v duchu. " Předpovídám že asi tak o dvě minuty více než před chvíli když jsem se dívala." Ano ležím v posteli a každou minutu koukám na budík. Dnes totiž jedu do Bradavic. Konečně odchod od mé příšerné sestry, která mi tyhle dva měsíce tady proměnila v peklo.
Asi tak o dvě a půl hodiny později jsem jsem stála oblečená a připravená i s kufrem u vchodových dveřích a volala na mamku a taťku. " Mami, mami tak pojedeme už?! Tati? Mami, Tati notak."
" Ale no tak Lili vždyť je teprve sedm ráno. Vlak ti jede až v jedenáct." Zívla mamka když scházela ze schodů.
" Co tu blbneš?" Řekl lehce podráždě táta kterého jsem právě vypudila z teploučké poslete svým hlasitým křikem.
" Když já se tak strašně těším." Odvětila jsem a šla jsem za rodiči ke stolu.
" Lili budeš jíst?" Řekla mamka a ohlédla se od sporáku kde se dělala vajíčka a topinky k snídani.
" Ne, děkuju já už snídala" křikla jsem na přez rameno když jsem po asi sto padesátých otevíraly kufr a kontrolovala jestli mám vše.
" Lili a pojď sem." Řekla máma když nandavala jídlo na stůj.
" No, co se děje?" Přišla jsem k mámě která si mě přivynula a skrze potlačování vzlyky řekla " Nezapoměň nám hlavně psát. Napiš nám až tam dorazíš a každý týden. Kdyby jsi si něco zamněla tak nám to napiš a my ti to pošleme. Ano? "
" Ano, nebojte se. Jo a tati netýrej tu sovu. O ten dopis se s ní nemůžeš prát ona ti ten dopis přistrčí a ty ho jen odvážeš." Řekla jsem otci který se po pěti letech stále nenaučil jak to chodí s kouzelnickou poštou. Samozdřejmě že jí můj táta netýrá....teda alespoň ne vědomně. On jí jen vždy na tu nohu chytne a přitáhne si jí a moje sova, která se jmenuje " Lin" ho hned začne klovat takže pokud na blízko není máma která Lin uklidní tak trvá předávka dopisu nejméně tak půl hodiny.

Když jsme okolo desáté vyjížděli zahlédla jsem z okna sestru. Zamávala jsem si jí a usmála se na ní. Ona se však ke mě otočila zády a zatáhla za sebou závěsy.

Procházela jsem přepážkou mezi nástupištěm devět a deset.
Když stránce z dohledu mávající rodiče vzpomněla jsem si na Petunii. Celé prázdniny se ke mně chovala hrozně vzpomínala jsem jak jsme měly krásný vztah když se na mě najednou sesypalo asi tři nebo čtyři lidé a začaly okolo mě ovíjet ruce. Zaostřila jsem a když jsem se vzpamatovala objímala mě moje nejlepší kamarádka Katelyn. Poté jsem k sobě přitiskla i Eliz,Réma a nakonec zdráhavě i Bla...teda Siriuse. Mezi mnou a Siriusem bylo stále takové zvláštní napětí a dusno. Začala jsem se totiž s Blackem přátelit vlastně jen kvůli Kate. Oni spolu totiž chodí. Nikdy se od sebe neoddělí. Mám pocit jako by se objevil kdykoliv se ke Katelyn jen přiblížím a mám radost, že s ní jsem chvíli sama.
" Jaké jsi měla léto Kate?" Zeptala jsem se. " Jo bylo to skvělé byly jsme na ostrově v Karibiku."Zatím co se skupina okolo zapovídala na téma prázdniny já jsem zaznamenala, že tu chybí James. Zažili jsme spolu na konci školního roku takovou trapnou chvilku, kterou bych nejraději vrátila zpět.
FLASHBACK
Vystupovala jsem z vlaku a zarazila jsem se když jsem slyšela svoje jméno
"Lily,Lily.....po-počkej." doběhl ke mně zadýchaný James. "Já-já ti musím něco říct, ale chci aby jsi věděla, že to myslím smrtelně vážně. Špatně se to říká...já- já tě..." cítila jsem jeho nervozitu až ke mě. A najednou jako by mě rozum opustil a já ho políbila.

"Lily posloucháš mě?" Řekl pobaveně Rémus. " Ano samozřejmě, že ano.....a nemohl bys mi to jen zopakovat prosím?" Řekla jsem a lehce se zastyděla. Všichni okolo mně se rozesmály. " Jen jsem se ptal jestli jsi měla hezké léto."
"Jo moc hezký." Zalhala jsem a vzpomněla si na Petůnii.
" A kde je vůbec James?" Zeptala se Eliz. Byla jsem ráda, že se na něj někdo zeptal. " Zdržel se...byl ještě pro něco v autě." Řekl Sirius a obejmul Kate okolo ramen. " Přežil dům Potterových?" Zeptala jsem se protože Sirius tráví veškeré prázdniny u Jamese. " Prosím tě co si o nás myslíš?" Řekl dotčeně právě příchozí James, který žačal se všemi hned zdravit.  Když došel je mně rozpačitě se zarazil. Prolomila jsem to ticho a řekla jen" Ahoj Jamesi."
A rychle jsem se rozešla k vlaku, který vyfoukla páru a začal se rozjíždět jen tak tak jsme všichni naškočili, když se vlak rozjel směr Bradavice. Našli jsme si volné kupé na konci vlaku. Všichni si začali sedat. Ocitla jsem se vedle Jamese. Snažila jsem se mu neotřit o ruku ale když se na kraj vmáčkl ještě Rámus tak jsme tam byli jako sardinky a nešlo se na sebe netisknout. Pak jsem koukla z okna kupé na chodbičku a zahlédla prváky, kteří se proháněli a křičela v úzké chodbičce. " Sakra, někdo by je měl srovnat." Obořil se naštvaně Sirius. A v tu jsme oba s Rémem na ráz vyskočili a běželi k prefektskému vagónu, protože jsme úplně zapomňeli na naše prefektské povinnosti.
Když jsme vtrhly do prefektského vagónu primus a primuska se na nás nepěkně podívali a primuska z havraspáru popuzeně řekla" Tak když jsme tu už všichni KONEČNĚ..." zdůraznila natož jsme si s Rémem odfrkli ".....tak si můžeme rozdělil hlídky." Řekla a znovu se na nás nepěkně podívala.
" Kráva" ulevil si na hlas Rémus když jsme vycházeli z vagónu " zase jsme vyžadovalo to nejhorší."

Otevřeli jsme naše kupé kde bylo očividně veselo. " Ááááá hele už jsou tady." Zařval vesele James tak, že ho museli slyšel až na konci vagónu.

Když se stmívalo odešla jsem s Eliz do vedlejšího kupé, aby jsme se mohly převléct do hábitů. Kate očividně vůbec nevadilo být před kluky jen ve spodním prádle. Každopádně ona si to mohla dovolit. Já se rozhodně ničím velkým chlubit nemůžu.

KONEČNĚ!!!!! Zařvala jsem v duchu. Chtěla jsem začít skákat a křičet. Zase v Bradavicích. Když jsem vystupovala z kočáru s neviditelnými testráli zvedla jsem oči k obrovskému hradu a zase se cítila doma.

DĚKUJU MOC ZA PŘEČTENÍ
Prosím nepište mi, že je to blbost je to můj svět a mě se to tak líbí a Jo zdravím všechny POTTERHEADY!!!