Miluju tě Jamesi Pottere, jsi jen můj

Už zase ve škole

" Dobré ráno, Eliz vstávej." Zašeptala jsem Rliz do ucha a lehce jsem ji zatřásla. Eliz sebou trochu cukla ale bez protestů začala vstávat. " Tak Jo teď to bude těžší." Řekla jsem když jsem přišla k posteli Kate. " Tak nejdříve po dobrém ano?" Odhrnula jsem záclony a přiklonila se ke Kate. " Kateušku vstávej princezno. Je krásný den, svítí sluníčko a venku je krásný čerstvý sníh."  Kate se zavrtěla " Jo a jediné co to kazí je dnešní škola." Zavrčela.
" Kate vstaň, hned nebo budeš úplně celá mokrá." Kate neodpovídala.
" Kate?!" Řekla jsem vyhružně a zvedla jsme hůlku. " Vždyť už vstávám, už vstávám." Řekla a já s pocitem uspokojení přešla i Izabell.
Řekla jsem si že to s ní prostě zkusím znovu. " Izzo..." řekla jsem a lehce jsem jí pohladila po rameni. " Vstáváme."
" Dobré ráno." Řekla mi mile a začala vstávat. To mě docela překvapilo.

O chvíli později jsme už s brašnami vycházeli z velké síně a mířili na bylinkářství. Naproti k nám šli kluci.
Už na dálku jsem viděla ty jeho černé rozčepýřené vlasy, ty nejdou přehlédnout.
"Ahoj." Usmála jsem se na ně, no vlastně to bylo mířeno hlavně na Jamese. James se na na mě tady tak krásně smál a taky mě pozdravil.
" Prosim tě Lily, máme tak trochu problém." Vyruší mě z tranzu Sirius.
" Jaký?" Otočila jsem k němu pohled.
"Rémus....." zašeptal mi do ucha. Až teď jsem si všimla, že tu chybí.
" Co je s ním?" Dostala jsem hned strach. " Myslím, že mu něco začíná docházet. Myslím, že si myslí, že jste tam byli." Šepl James.
Chytla jsem Jamese za rukáv a zastavila ho. Pokynula jsem Siriusovi ať sem jde.
Zašli jsme do docela vylidněné chodby, abychom mohli mluvit. " Jak to?" Zasěptala jsem namáhavě. " Mluvil jsem o tom s Kate a mám takový pocit, že nás slyšel. " ujal se slova Sirius.
" To je...." začala jsem. " V prdeli." Dokončil za mě James. " A kde je?" Zeptala jsem se zase. " Ráno někam šel.

Nad našimi hlavami se rozezvonil zvonek a my museli přerušit rozhovor a běželi jsme do učebny.

Udýchaní jsme vtrhli do učebny přeměňování. " Jdete pozdě. Odebírání nebelvírské koleji za každého pět bodů." Pokárala nás jako vždy zamračená proferoska Mcgonagallová.
Jen jsem si povzdechla a přisedla jsem si ke Kate do lavice.
" Kde jsi byla?" Začala mě vyslíchat Kate. V tu dobu jsem se zase začala cítit jako malé dítě, které něco provedlo. Teda alespoň tak se na mě Kate dívala.
" Zdržela jsem se s klukama na chodbě." Řekla jsem a vytáhla hůlku.
Kate otevíraly pusu k další otázce.
Já ale na její nevyřčenou otázku odsekla jen " To neřeš." Kate zase otevíraly pusu ale to jí zase přerušila ptoferoska Mcgonagallová " Slečno Evansová, neruším vás? Uděluji vám školní trest. Dnes večer u mě v kabinetu."
Super takže k tý náloží učení budu mít ještě trest.
Otočila jsem se dozadu, očima jsem hledala Réma. Seděl se skloněnou hlavou, neviděla jsem mu do obličeje.

Ahoj já se omlouvám za neaktivitu, ale neměla jsem na psaní čas. Doufám, že budou kapitoly vycházet jednou týdně, nejspíš v sobotu nebo v neděli.