Miluju tě Jamesi Pottere, jsi jen můj

Možná......

Měla jsem v plánu s Jamesem o víkendu promluvit jenže nám profesorka Mcgonagallová se slovy
"Příští rok skládáte nejdůležitější zkoušku svého života, OVCE." naložila tak obrovské množství úkolů, že jsem měla co dělat abych to stihla natož abych si s ním stihla promluvit.

Následující tři týdny jsem si s Jamesem také nepromluvila. Ne nevyhýbám se tomu ale v Bradavicích se asi všichni učitelé scvokly. Nakládají nám úkolů jako kdybychom dělali OVCE už zítra.

Já, El a Kate jsme vybíhaly do společenské místnosti potom co jsme do sebe naházeli pár soust z večeře, abychom stihli dodělat na zítra pojednání od profesora Bince na dějiny čar a kouzel. "Korkorus" pronesla Kate, když jsme stály před obzem bucláté dámy. " Správně zlatíčka" zazpívala buclatá dáma a pustila nás do vnitř.
Rychle jsem přejela společenskou místnost a zastavila jsem se u velké nástěnky kde se shromaždovali studenti a studentky. Někteří po přečtení nějakého oznámení na, které jsem neviděla zavíslali nebo zatleskali.
Prodrala jsem se k nástěnce. Vedle mě se objevily Kate a El a rychle jsme začaly přejíždět po oznámení očima.

Dne 12. Listopadu se přeruší výuka na počest našeho bývalého zesnulého ředitele profesora Dippeta, který dne
12. Listopadu před 10 lety zemřel. Na jeho počest bude uspořádána zvláštní, slavnostní hostina.
Minerva Mcgonagallová zástupkyně ředitele školy čar a kouzel v Bradavicích

" Jó, zítra už jen jeden den pak volno a pak výkend." Vykřikl za námi Sirius a nadšeně si plácal s Jamesem.
Do půlnoci jsme pracovali na úkolech a pak zalehly úplně mrtvé do poslete.

Byl večer po dlouhé nekonečném dni. Všichni už odhodila učení a odpočívali nebo se hlasitě smáli ve společenské místnosti, hráli šachy, tchoříčky, řachavého Petra nebo běhali po společenské místnosti.

Bylo až překvapivé, že i za tohoto rámusu nahoře v dívčích ložnicích ležely tři dívky a hlasitě oddechovaly.
Černovlasá Katelyn už dávno spala. Nedaleko od ní kudrnatá blondýnka Elizabeth v ruce třímal knihu a zaujatě jezdila očima po stránkách. Zato rudovláska Lily ležela a koukala do stropu. " Jak se asi bude James tvářit?"
Říkala si v hlavě, když se propadala do hlubin snů.

Lily vstala i na ní neobvykle brzy, jak očekávala její spolubydlící ještě spaly.
Vykonala tedy raní hygienu a oblékla se. Sešla po schodech, prošla okolo buclaté dámy a zamířila na snídani.
V síni bylo jen pár učitelů a asi tři studenti. Lily si začala energicky nabírat ovoce a přitom jednou rukou neobratně vyndala denního věštce z brašny a spěšně ho prolistovala.
Až když Lily dojedla začali se do velké síně přesouvat malé skupinky studentů a hihňajících se studentek.
Rudovláska zamířila zpět do společenské místnosti s úmyslem, že už je čas vzbudit holky. Daleko před ní na schodech Lily zahlédla tu střapatou hlavu. Když o minutu později procházel okolo ní lehce se ho dotkla tenkými prsty na rameno a on se trati zastavil
" Potřebovala bych s tebou mluvit. Můžeme se za hodinu prosím sejít ve stupní síni." Řekla rudovláska a koukala na nechápavě se tvářícího chlapce. James se vzpamatoval a vydechl "Jo jasně" " Tak jo, zatím" odcházela Lily s úsměvem na tváři.

Nedočkávě jsem pokukovala po hodinkách a nervózně přešlapovala. Procházelo okolo mě stovky studentů. Všichni mířili zpět nahoru. Nejspíš se nikomu nechtělo jít ven do toho studeného počasí. Natáhla jsem krk abych vyhlédla z okna. Začínalo pršet. Koukla jsem na les ve kterém jsem se teď už slušně orientovala. Tak moc jsem se zamyslela, že jsem ani nevnímala jak ke mě pomalu přišel James a lehce mi dýchá za krk. Lekla jsem se a rychle jsem se otočila přičemž jsem Jamese praštil do nosu. "Promiň, moc se omlouvám." Začala jsem se hned omlouvat. James jen mával rukou a zeptal se " Kam vůbec jdeme?"
" Potřebuji ti něco ukázat. Pojď za mnou" Šli jsme mlčky než jsme přišli k zapovězeného lesu. " Jamesi, víš jak jsi mi minulý rok řekl o Rémusovi s o tom jak se s ním přeměňuješ na zvíře."
Začala jsem nejistě. "No.....jasně"
Chvíli bylo ticho než jsme došli na louku dost daleko aby na nás nikdo neviděl. " Myslím, že by bylo spravedlivé....kdyby ti taky něco řekla
.....nebo spíš ukázala." James se na mě nechápavě podíval a já jsem se nadechla a proměnila jsem se. Viděla jsem Jamese očima laně. Zase jsem se cítila tak skvěle a volně. James na mě nevěřícně koukal a pak se proměnil v obrovského jelena. Běhali jsme po lese asi dvě hodiny. Pak jsme doběhli zpět na tu louku a proměnili se. Já se zapotácela a spadla na zem na zadek. James se volně proměnil na nohy pak mi pomohl vstát. No to dopiluju. Přece jenom nejsem zvěromág tak dlouho jako James, který se mě právě zeptal
" Jak dlouho?" Nekoukal jsem se mu do očí a jen vydechla " Asi měsíc"
Pak se ke mě přiblížil a políbil mě neucukla jsem. Líbali jsme se, dlouho stáli jsme tam spolu v objetí. Takhle dobře jsem se necítila už nevím jak dlouho.

Konec kapitolky. Doufám, že se vám dobře četla. Jako obvykle budu ráda za názory a rady.
Pa