Přenášedlo

468 21 5
                                    


"Zlatíčko, vstávej."  Zašeptal mi do ucha Fred. "Co když se to dozví tvoje mamka, že jsi byl u nás." Šeptám taky nechci vzbudit Ginny a Hermionu. "Nedozví. Pojď jdeme jinam." Jen kývnu a potichu vylezu z postele a jdu za Fredem, který stojí za dveřmi. Před týdnem jsme se s Harrym a Weasleyovími přemístili zpět do doupěte.  Bylo to dokonalé vidět Freda po tak dlouhé době. Samozřejmě, že i George, Rona i ostatní. Zavřu za sebou. "Kam chceš jít?" Zeptám se ho. "Ven. Do obyváku. Mě je to jedno hlavně, že budu s tebou." A přitáhl si mě blíž k němu. Oproti mě je o hlavu a něco vyšší musel se sehnout aby naše rty spojil. Naše rty byli něco jako puzzle dokonale do sebe zapadli. Odtáhla jsem se první já. "Tak nepůjdeme ven. Budeme tam déle sami než v obýváku." Fred jen kývne a vezme mě za ruku a běží se mnou ze schodů. Doběhneme ke dveřím a Fred je pomalu a potichu otevře a my vyběhneme ven. Sedneme si pod strom. Sednu si Fredovi mezi nohy abych byla u něho co nejbliž. "Víš ale, že jsem ještě v pyžamu a neučesana a prostě nic." Řeknu. "No a? Mě to nevadí. I kdybys měla na sobě pytel tak budeš pořád ta nejhezčí holka pod sluncem." Mrkne na mě Fred. Hned jak to dořekl začnu se usmívat. "Už jsem ti někdy řekla, že tě miluju?" "Hmmmm.... nevzpomínám si." Řekne a taky se usměje. "Miluju tě." Řeknu. "Já tebe víc." Řekne a já ho políbím, Fred náš polibek prohloubí a já se k němu okamžitě přidám.

Seděli jsme venku tak hodinu sami pak k nám přišel Georg "Dobré ráno, vy dvě hrdličky. Mamka mě pověřila úkolem abych vás našel a řekl vám, že je snídaně na stole." Jen kývneme a stoupneme si. "Kdy vlastně vyrážíme?" Zeptám se. Dnes je mistrovství ve famfrpálu. Georg se koukl na hodinky "Tak za 2 hodiny možná i dřív." Jen kývnu.

Když přijdeme do kuchyně všechny pozdravíme a sedneme si ke stolu. Jsem ráda, že nejsem jedina v pyžamu. Ginny a Mia mají na sobě taky pyžamo. Dojedla jsem a zvedla se od stolu. Koukla jsem se na ty dvě a Mia ještě jedla ale Ginny se zvedla taky. Společně odejdeme nahoru do pokoje. Obě se oblečeme a pomalu se začneme chystat. Za chvíli přišla Mia a udělala úplně to samé co my. Ginny měla zbaleno jako první pak já a nakonec Hermiona. Ještě chvíli jsem jen tak seděli na jedné posteli a povídali si.

"Hele, holky? Nebude vám vadit když půjdu najít dvojčata?" Zeptám se jich. "Ne jen jdi." Řekne Ginny a Mia jen kývne na souhlas. Zvednu se, vezmu si batoh a jdu dolů. Našla jsem je v obýváku. "Musíme ti něco ukázat." Řekli sborově Fred s Georgem. Odložím si batoh na gauč a jdu za nima. Zavřu dveře od jejich pokoje. "Nový vyrobky..." "...napadli nás...." "...na začátku prázdnin..." "..falešná hůlka.." "..chvíli kouzlí a pak se promění v pendrek.." "...tyhle bonbóny znáš vidělas co udělali s Dudleym.." nad tim jsem se musela pousmát. "..co si o tom myslíš?" Dokončí jejich společnou řeč Georg. "Myslím, že dobrý. Ne ale vážně dobrý! Nechápu kde na to berete nápady a ani jak to zvládate dělat. Jste prostě úžasní!" "No tak děkujeme.." "ale nemyslíme si,že.." "..jsme zrovna úžasní." Dořekne Fred. "Nemáte zač." Řeknu. Odešli jsme zpět do obýváku. Sedli jsme si na gauč a bavili se.

"Kluci? Skočím si do pokoje ještě pro něco a pak přijdu." Řeknu a oni jen kývnou. Vzpomněla jsem si, že nemám ten svůj náhrdelník od Draca.
Když scházím dolů slyším jak z kuchyně paní Weasleyová na někoho křičí. Odpověděli jí dva hlasy. Fred a Georg. Zaposlouchám se. Hádají se kvůli těm výrobkům. Rychle vyběhnu až do pokoje dvojčat. Vím kam to až zajde. A taky vím jak paní Weasleyová nemá ráda ty jejích žertíky. Přemýšlím kam je jen mohli dát. Když je najdu tak si jich pár schovám do kapes a vezmu si čtyři hůlky a dám si je za kraťase kde mám i svoji hůlku. Dám je zas na své místo a jdu dolů. Když dojdu dolů hned jdu ke svému batohu a vše důkladně a nenápadně schovám. Já dvojčata v tom podporuji. Jejich nápady mám ráda a někdy jim i pomáhám. V tomto jsou šikovní. "Už toho mám dost dejte mi to všechno. Na mistrovství si to rozhodně brát nebudete a já to schovám na dobré místo kde to nikdo nenajde ani vy! No šup!" Zakřičí paní Weasleyová. Dvojčata s tím samozřejmě nesouhlasí ale nakonec až je začala paní Weasleyová prohledávat tak jí to teda dali. "Všechno? Víc toho nemáte?" Zeptala se paní Weasleyová. Dvojčata zakývali hlavou na souhlas. "Dobře tak by vám asi nevadilo kdybych vám teď šla prohledat pokoj." A odešla ke schodům. Přišlo mi, že je ta hádka nekonečná. Navrhla jsem, že půjdeme ven čekat na to až půjdeme na mistrovství. Všichni souhlasili a ve vnitř zůstali Bill, Charlie, Percy a pan Weasley, kteří se snažili dělat jakoby je neslyšeli. Ginny, Mia, Harry, Ron a já jsem šli ven.

"Jak dlouho se asi budou ještě hádat?" Zeptala se Ginny. "Nevím." Všichni odpovíme stejně. Patnáct minut jsme tam seděli až vyšel ven prvně Georg a pak i za ním Fred. Byli hodně naštvaní. Stoupnu a jdu za nima. "Tak co?" Zeptám se opatrně. "Vyhodila nám všechny vzorky." Řekl Georg. "A taky ty falešný hůlky a bonbóny." Řekne Fred naštvaně. "No takhle vám to řeknu. Myslela jsem trochu dopředu a když jsem slyšela jak moc se hádate pochopila jsem to kam to může až zajít. Čekejte tady." Řeknu a odejdu. Došla jsem si pro batoh a šla za nima. "I když jsem si prvně z vás chtěla udělat srandu protože ta naše 'válka', kterou jsme si vyhlásili v prváku ještě platí." Mrknu na Freda a začnu hledat v batohu. "No a tak jsem šla do vašeho pokoje, našla vaše výrobky a pár si jich vzala. Vy víte, že vás v tom podporuji." Ukázala jsem jim v batohu kolik toho asi mám. "Ty jsi zlatá!" Řekli naráz a obejmuli mě. Už měli lepší náladu. "No ale nevím jestli ti teď tady nemáme nadat, že jsi nám vlezla do pokoje a hrabala v našech věcech." Řekl Georg a Fred jen kývnul na souhlas. "Za prvé zachránila jsem vám nějaké ty výrobky a za druhé jestli máte nějaká tajemství tak je stejnak vím takže kde je problém?" Řeknu. "No to se ještě uvidí jestli ti to odpustíme." Řekl Fred. "Tak víte co já si ty věci teda nechám." Řeknu a otočím se k odchodu. "Ne to ne." "My to tak nemysleli." Prvně promluví Fred a pak Georg. Otočím se zpět na ně. "No já si myslím." Řeknu a usměji se. "Tak děti můžeme vyrazit?" Vyjde ven pan Weasley a paní Weasleyová. Všichni souhlasně kývnou hlavou. Paní Weasleyová šla za Ginny se rozloučit. Pak pokračovala u Hermiony, Rona, Harryho a zkončila u mě protože dvojčata odešli čekat dál. Byli na ní hrozně naštvaní. Ještě libne pana Weasleyho na tvář a zakřičí na dvojčata "A vy dva nedělejte ostudu a chovejte se slušně." Dvojčata neodpověděla. "Tak  jdeme." Řekne pan Weasley a rozejde se k dvojčatum. Dojdu k ním s Fredem si propleteme prsty a pokračujeme za panem Weasleym. Zajímalo by mě kam jdeme. "Taťko, kam to jdeme?" Ozval se Ron. Jakoby mi četl myšlenky. "Nemám tušení." Odpoví.

Po cestě jsme potkali pana Diggoryho se Cedricem. Cedrika jsem nikdy moc neměla ráda. Ale dvojčata se s ním začala bavit takže jsem jim řekla, že jdu za Miou a Ginny. Zbytek cesty jsem šla s nima a chvilkama i s Harrym a Ronem.

Došli jsme na nějaký kopec. Nahoře byla přístavena stará bota. Dvojčata mě informovala o tom, že je to přenášedlo.
Stoupla jsem i vedle Freda a Ginny. "Tak děti na tři. Raz- dva-" "Harry!" Ozval se pan Weasley než jsem pochopila o co jde tak pan Diggory napočítal do tří a my se přenesli.
Byl to asi jeden z těch nejhorších pocitů.

-----------------------------------------------------------

Slavnostně přísahám, že jsem připravená ke každé špatnosti..!

Další kapitola je tadyyyy!!!
Líbila?? Doufám, že ano.

Zatím....

NEPLECHA UKONČENA!

Vaše Any <3

ONA TO PŘEŽILA! (HP FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat