ONA TO PŘEŽILA! (HP FF)

Mistrovství ve famfrpálu

Všichni jsme dopadli na zem. Až na pana Weasleyho, Diggoryho a Cedrica. Ti si v klidu sešli. "Jsi v pohodě?" Ptá se mě Fred. "Jo a ty?" On jen kývne. "Tak jdeme!" Zavelí pan Weasley. Všichni se vydáme za ním. Dvojčata chtěla jít zase se Cedricek takže jsem se přidala k Mie a Ginny.

"Tak tady se rozloučíme Arture. Uvidíme se na zápase." Řekne pan Diggory. Podali si ruce ještě něco si řekli a pak pan Diggory odešel se Cedricem.

"Jdeme se ubytovat." Řekl pan Weasley a ukázal na malý stan vedle sebe. Otevřel ho a jako první vešli dvojčata pak holky s Ronem. Já s Harrym jsme zůstali stát před stanem. Koukli se na sebe s nechapavím výrazem. Jak se může tolik lidí vlest do tak malého stanu? Nakonec vešel i pan Weasley a my za ním. Ve vnitř nebyl vůbec malý. Byla tam menší kuchyň, obývák a 4 pokoje." Miluju kouzla." Řekneme s Harrym naráz. "Holky jdite si vybrat pokoj." Řekne pan Weasley a já se vydala za holkama. Vybraly jsem si pokoj s manželskou postelí a jednou oddělenou postelí. Napadlo mě, že bysme si jí mohli srazit k té větší. Holky souhlasili. Srazili jsme je k sobě a začali si vybalovat.

"Jdeš ven? Nebo jdete?" Přišel se zeptat Fred. "Já jdu." Řeknu. "My přijdeme." Řekla Mia a Ginny jen kývla. Rozejdu se teda za Fredem. On se skloni a políbí mě. "Nechte si to na ven." Ozvala se Ginny. My se od sebe odtrhli a začali se smát. "Jdeme?" Zeptám se a Fred se rozejde. Venku na nás čekali už Georg, Bill, Ron a Harry. Bill, Charlie a Percy se přemístili z domu. Takže to měli lehčí než my. Sednu si vedle Harryho a Fred si sedne vedle mě. Dal si svoji ruku kolem mého pasu. Zapojim se do hovoru. Po nějaké chvíli přijde pan Weasley a zeptá se, " Zašel by někdo pro vodu, prosím?" "My půjdeme, stejnak jsme si chtěli jít projít kemp." Řekne Ron a s Harrym se zvednou. Harry se otočí na mě. "Jdeš taky?" Zeptá se. "Asi ne. Ale Mia něco říkala, že by se šla kouknout taky po kempu tak se jí skoč zeptat jestli chce jít taky." Řekla jsem s úsměvem a Harry kývne na souhlas a zmizí ve stanu. A my pokračujeme v hovoru o famfrpálu a létání.

"Díky tady dvojčatům jsem se naučila zvládat srach z výšek." A usmála jsem se nad tou vzpomínkou a dvojčata taky.

"Taťko, kde máme ty místa?" Zeptal se Georg. "U ministra v lóži." Odpoví ihned pan Weasley. "A kdy.." "Až tam budeme tam tak budeme Rone." Nestihl Ron položit otázku a hned pan Weasley odpověděl.

"Draco, nepospíchej! Víš, že tvá matka nemá ráda výšky." Ozval se hlas nějakého muže. Při zmínění jeho jména jsem se musela usmát a otočila jsem se směrem ke schodům a čekala až tam objeví blanďatá hlava. Najednou se přede mnou objevil. Za léto docela vyrostl a taky což jsem se divila se z něho stal o hodně hezčí kluk. Když se naše oči střetli musel se pousmát ale pak až zabloudil očima k ruce, která mě objimala kolem ramen se trochu zašklebil. Když jsem zahlédla další blonďatou hlavu v mžiku se otočím. Byl to jeho otec. Nebyl mi sympatický. Co jsem se od Draca dozvěděla o něm nepřijde mi jako dobrý otec. Dracovi to samozřejmě říct nemohu. Sedli si hned za nás a já slyšela jak pan Malfoy nadává ale cítila jsem na sobě něčí pohled až moc dobře jsem ten pohled znala, Draco ze mě ještě nespustil oči. "Co se děje?" Zeptal se Fred. "Nic, jen už by to mohlo začít, docela se už nudím." Odpovím. "Tak tě zabavím." Řekl a rozťácky se usmál. "Protože se mnou se nikdy nudit nebudeš, lásko." Zašeptá mi do ucha a jemně se rty otře o mé ucho. Políbil mě na tvář a pak už nakonec spojil naše rty. Chtěl polibek prohloubit ale já se odtrhla, "Tady ne. Nech si to až do stanu." Zašeptám mu do ucha. Už mě ten Dracův pohled fakt znervozňoval. Fred si toho všiml asi také a otočil se. Jediný on věděl, že se spolu bavíme. Jemu jsem to říct mohla, on to pochopil a nechtěl abych se s ním přestala bavit ale i když to skrýval tak na něho žárlil. Je roztomilí když žárlí. On se na mě koukl s pohledem- asi bys s ním chtěla mluvit. Jen přikývnu. Položím si hlavu na jeho rameno a zápas začal.