,,Trapped" (5 seconds of summer fan fiction - thriller)

Tiny moment (7)

Když jsem konečně uviděla Jasona, povídal si s tou blondýnou, se kterou jsem viděla Luka. Stála ke mně zády, ale věděla jsem, že je to ona. Poznala jsem to podle krátkých, volánkových šatů černé barvy, které měla na sobě. Když mě zpozoroval, nebyl zrovna dvakrát nadšený. Pohledem mi jen naznačil, že je zrovna zaměstnaný a nemá na mě čas. Chápavě, ačkoli zklamaně jsem přikývla a odešla.

V obývacím pokoji bylo lidí nejvíve. Přesto byla pohovka zpoloviny prázdná. Možná proto, že by se na ni bez legrace mohlo vejít tak patnáct osob.

Usadila jsem se co nejdál od ostatních lidí. Všimla jsem si, že konferenční stolek je po poslední píď zarovnaný nejrůznějšími zákusky a slaným občerstvením. Dále jste v místnosti mohli snadno nalézt velkou Full HD televizi, krb, na kterém byly rozrovnané fotografie v pozlacených rámečcích, nebo také obří knihovnu, která se táhla přes celou jednu stěnu. Ani kýčovité keramiky nebylo málo. Rozhodně jsem musela uznat, že obyvatelé domu (spíše se hodil výraz vila), mají víc peněz, než vkusu.

Začala jsem se rozhlížet a hledat něco k pití. Objekt mé touhy se nacházel na druhé straně místnosti.

Fontánka s punčem. Chvíli jsem sledovala, jak hostitelka pomocí naběračky rozlévá narůžovělou tekutinu do sklenic se zakulaceným dnem. Příliž rychle jsem vstala a šla se zařadit do malé fronty. Doufala jsem, že punč bude obsahovat alespoň malé množství alkoholu.

Předtím jsem pít zkoušela jen jednou, a to bylo když jsem se pokoušela opít Lizzie, po tom, co se s ní rozešel její přítel. Bolelo mě dívat se na ni, protože jsem věděla, jak se měli věci mezi nimi. Byla s ním opravdu šťastná, tak jako s nikým jiným. Každopádně, můj první pokus nedopadl dobře, rodiče mi dali měsíční zákaz kamarádek, televize i počítače po tom, co jsem přišla druhý den domů s kocovinou.

,,Volali jsme i policii! Jsi v pořádku? Co se ti stalo, propána?" Tak jsem si vybavovala slova obou mých rodičů.

,,Je ti něco?" ozval se milý hlas. Přišla na mě řada.

,,Ne, jsem v pohodě."

,,A bylo ti už osmnáct?" Hmm, takže je v tom vážně alkohol? Tiše jsem se radovala.

,,O mě si nedělejte strarosti," pousmála jsem se sarkasticky. Oplatila mi úsměv a natáhla ke mně sklenici s punčem. Jednoduše jsem ji uchopila a vrátila se na své místo.

Punč byl dobrý, i když jsem v něm cítila větší množství alkoholu, než bych očekávala. Byla jsem si jistá, že jedna sklenička nezabije ani mě, nebo mé rodiče. Nalila jsem ho do sebe ale moc rychle. Po necelých dvou minutách už jsem v ruce držela jen prázdný pohárek. Zadívala jsem se k fontánce. Stála u ní ta dívka, se kterou se bavil Luke. A Jason. Povídala si s paní Stantonovou. To pro mě byla výzva, jak o ní zjistit víc. Ani jsem nevěděla, proč mi o to tak šlo. Nevěděla jsem, proč jsem najednou vůči Lukovi pociťovala vlastnická práva. Seběvědomě jsem vstala a zamířila k fontánce. Postavila jsem se za holku v černých šatech. Všimla jsem si, že v ruce už drží svou skleničku. V tom případě jsem byla na řadě já. Stoupla jsem si před ni a podala paní Stantonové pohárek. Zamračila se.

,,Nebyla jsi tu před chvílí?" Se sladkým úsměvem jsem pokrčila rameny. Když si ode mě vzala sklenici, obrátila jsem se na tajemnou dívku.

,,Je to tu skvělé, že?" řekla jsem po krátkém zaváhání. Byla o hlavu vyšší než já. Přibližně stejně vysoká jako Lucas.

,,Jo, bavíš se?" optáčila vesele. Nemusela jsem nic odpovídat, jen jsem se pousmála. Hostitelka mi podala můj punč. Když jsem zklamaně odcházela s vědomím, že mi to nevyšlo, jelikož jsem se nesnažila, došlo mi, že kráčí po mém boku.