Příběhy ~ = Kuroko no Basket

Příliš starý - Druhá část

Skoro ihned na to, než jsem stačila naznačit, že mu vymlátím zuby, mě stáhla z autobusu silná a vysoká postava, která mi před řidičem dala pusu s následným vztyčením prostředníčku na jeho maličkost.

,,Tak hele dědo, najdi si ženu svého života ve tvém věku a tuto mladou dívku nech mě." konstatoval hluboký až barytonový hlas.

Pohlédla jsem na onoho vysokého může. ~ A skoro hned jsem své obočí semknula a oči přikrčila.
,,Zase ty? A já se modlila, aby to byl nějaký princ. ~ Třeba Murasakibara." věděla jsem, že tato věta ho naštve natolik, že se mi zase tři dny neozve.

Nicméně má předpověď se nevyplnila. Mezitím, co autobus s dotčeným řidičem odjel, tak já čekala na bouřku v podobě příšerky naproti mě.  ~ Krásné příšerky.
Místo toho jsem uviděla, jak se zasmál.

Sehnul se ke mě a pošeptal mi něco, co bych od tak hrdého kluka nečekala.
,,Murasakibara nemá takové štěstí jako mám já. To jedno moje velké štěstí se jmenuje Lara Forest. ~ Promiň, že jsem před třemi dny vybouchl, neměl jsem si vylévat zlost na tobě." narovnal se a já tak mohla spatřit jeho malé rumence na tvářích.

,,Jako kdybych se na tebe mohla po tomhle zlobit ~ Aomine." stáhla jsem si znova mou modrovlasou příšerku k mým rtům a dala mu ten nejsladší polibek, že i moje morče by chytilo cukrovku.

//Nečekané 🤓 Přemýšlela jsem, že bych ti sem šoupla někoho jiného než Aomineho ~ ale prostě nikdo jiný se k tomu takhle nehodil více, než právě Aomine. 🤔💖