Příběhy ~ = Kuroko no Basket

Kniha smrti

,,Kniha smrti?" podíval se na mě s opovržením.
,,Ano. Na západní frontě klid. Kniha, kterou ti omlátím o hlavu!" zasupěla jsem a tak, jak jsem řekla, jsem taky učinila.

,,Nikdy bych neřekl, že budu umlácen svou oblíbenou knihou." narovnal si nazpět své brýle a zahleděl se mi přímo do očí.
,,A to není všechno." raubířsky jsem se usmála, zatímco se zelenovlasé stvoření vzpamatovalo a přebralo veškerou kontrolu nad tím, co se stane.

,,Přesně tak, jak jsi řekla." s jeho úsměvem si pohrával úchylný podtón, který nevěstil nic svatého.

Velmi opatrně a ladně položil své brýle na stolek v obýváku a mou maličkost vzal do náruče.

V tu chvíli jsem si připadala jako princezna.
Jako kdybych byla pírko mě položil na postel a obkročmo si na mě sedl. Nahnul se nade mě a začal má ústa opečovávat těma nejsladšíma polibkama co jsem kdy dostala.

V líbání nepřestával a přesouval se stále níže a níže.
Po chvilce mé oblečení se proletělo vzduchem a mým nahým tělem se prohnala husí kůže.

Nádherné polibky dále pokračovali k podbříšku a skončili u vnitřních stran stehen.

Mezitím, co si sundával tričko jsem se postarala o jeho pásek u kalhot. Tak jako u mě, také veškeré jeho oblečení se proletělo přes celý pokoj.

Jeho nádherně stopořený úd si žádal o pozornost, která mu byla poskytnuta.

Lehce jsem kývla hlavou na náznak souhlasu nad nevyřčenou žádostí.

Jemně mi roztáhl nohy a s nandáním silikonového pláště do mě pomaličku vnikl.

Byl to nepopsatelný pocit. Pouhou chvíli mé tělo naplnila bolest, ale skoro hned se bolest smísila s touhou. Tou touhou, která se po chvíli změnila v oboustrané uspokojení.

Zbytek nádherného večera jsem strávila v obýváku s hrnkem horké čokolády, poslouchajíc úžasné hraní na klavír právě Shintarem.

//Tak trošku povídka mimo mísu.
Doufám, že se alespoň líbila.